Párové programování…

…není pro každého.

Aspoň co mi zkušenosti s párováním říkají, nejde využít párování s kýmkoliv. Kdysi jsem narazil na vtipný tweet, který má v sobě hodně pravdy: pokud se mají programátoři rádi, párují, pokud ne, dělají review. Ale není to jen o tom. Je tam ještě jedna důležitější věc. Většina programátorů jsou spíš takoví introverti a u párování se musí programátor otevřít. Musí ukázat své silné stránky, ale také ty slabé.

Při párování je pak hodně vidět, že vlastně někdo používá vim (či jiný editor, klidně i celé IDE) neefektivně. Že vlastně nevyužívá všech jeho možností a pluginů. Je hodně vidět, že vlastně debuguje stále „líně líně“, tzn. ne programátorsky líně, ale prostě líně – raději pomalu hází printy, než aby využil testů, nedej bože TDD, případně jiných zvyklostí konkrétního jazyka. A co je asi nejdůležitější – jsou vidět jeho myšlenkové pochody. Jak se ke všemu vlastně dobírá oklikou, až hloupě, dá se říci.

A to je to, co spoustu programátorů odrazuje od párování. Protože nechtějí, aby takové nedostatky byly vidět. Jednou jsem byl na večeři se začínající herečkou a barvitě mi vyprávěla, jak to mají herci těžké. Že se na place musí plně otevřít. Jsou vidět všechny chyby. Celá osobnost. Nic nezůstane u kolegů skryté. Jak je těžké něco takového přijmout a žít s tím. Hodně mi to připomínalo právě párování.

Každopádně když se přes tohle člověk dostane, stane se mnohem lepším programátorem. Párování má totiž spoustu výhod a vůbec se není potřeba bát svých chyb. Díky párování má člověk právě možnost se chyb zbavit. Je hodně literatury na spoustu témat, ale praktické věci se z knih nevykouká. Praktické věci je potřeba natrénovat a okoukat od ostatních.

Žádná kniha vám neřekne, jak máte ovládat editor. Žádná kniha vám neřekne, jak debugovat. Žádná kniha vám neřekne, jakým stylem tvořit kód. Záměrně píšu tvořit, protože na první dobrou se nikdy nic nenapíše. Vždy se nějak musí začít a postupně se dobrat k co nejlepšímu výsledku. Cesty jsou různé a každý si našel nějakou svou a té se drží. Jenže cest je spoustu a je velmi poučné sledovat někoho jiného s jinou cestu, kterou mne může obohatit.

Proto mám osobně párování rád. A proto také začnu nový nepravidelný seriál s články jakým stylem programuji. Takové párování přes blog posty. :-) Snad se bude líbit a někdo obohatí i obráceně mne, když uvidí, že něco dělám prapodivně (nebo i jen jinak). Pokud máte nějaký požadavek na konkrétní téma, nebojte se říct v komentářích! Stay tuned!

2 responses
"A proto také začnu nový nepravidelný seriál s články jakým stylem programuji." Super napad. Parove programovani jsem nikdy nezkousel. I'm curious!
Pěkný článek, naprosto souhlasím. Ne nadarmo se říká, že často je potřeba hodně síly mluvit o svých slabinách. Navíc to se přece v dnešní - na zisk a úspěchy zaměřené společnosti - nenosí... :) Párové programování je z mého pohledu skvělou cestou jak pracovat na vztazích v týmu a podporuje obdobným rozsahem profesní i osobnostní rozvoj jedince. A nesmím samozřejmě opomenout benefity, které to přináší týmu jako celku: vyšší zastupitelnost a zodpovědnost, sdílená codebase, okamžitá zpětná vazba a adaptace, atd. Stačí se ponořit na filozofie eXtrémního Programování... Jen tak dál Michale, ať tato témata co nejvíce zabydlí ve vodách českého vývojářského rybníčku :)