Seknul jsem s vysokou. Proč?

Studoval jsem na ČVUT na Fakultě informačních technologií obor softwarové inženýrství. Kombinovaně. S touto školou je také spojen tento text a pro jiné školy zřejmě nebude platit. I když nevěřím, že to bude někde jinde lepší.

V době studijí, když jsem začal uvažovat o tom, proč mě ta škola vlastně nebaví a nenaplňuje, jsem zjistil, že důvodů je opravdu dost. Většina šla přenést přes srdce:

Například mi vadilo, že jsme v jednom semestru dostali skoro samé doktorandy. Za ten semestr jsem se toho naučil opravdu málo, protože nebyl nikdo, kdo by látku řádně vysvětlil – přeplnit prezentace textem a přečíst ho před publikem umí kde kdo. Jeden předmět (lineární algebru tuším) jsem raději vůbec neabsolvoval, poněvadž jsem se nechytal a doufal jsem, že příští rok si to vezme na starost někdo schopnější (to už se ale nedozvím).

Další věcí, co mi vadila, je přílišná upnutost profesorů na progtest (webová služba testující domací úlohy z oblasti programování). Progtest je fain. Proti němu nic nemám, mám jen problém s jeho využitím. První úlohy byly v pohodě – ty šly napsat jen jedním způsobem a tak se každý dostal ke správnému výsledku. Čím byly ale úlohy složitější, tím byl větší problém progtest překonat. A ne z důvodu, že by to bylo těžké, ale z důvodu, že jsme museli udělat přesnou kopii referenčního řešení bez žádných informací. Přičemž profesoři nehledí na to, zda to funguje, ale zda to projde progtestem.

Nedostatek informací. ČVUT má nabitý server s informacemi a studijními materiály. Pro kombinované studium udělali u každého předmětu i speciální sekci. Potuď to je OK. Bohužel ta speciální sekce byla často prázdná a některé materíály jsme dostali až po zkoušce. Kombinované studim je velmi zmatené a vlastně nikdo neví, jak by mělo probíhat. Různé pokusy organizace nejsou výjimkou.

Mohl bych sepsat další věci, které mi vadily a ke všem sepsat nejeden příklad. Ale neudělám to, protože to si musí (jak to tak vypadá) každý student přetrpět a i já jsem to přetrpěl. Přetrpěl jsem to rok a půl, než jsem dostal opravdový důvod k ukončení studia. (Ve skutečnosti jsem studia zanechal – ukončit by bylo v případě, že mě škola z nějakého důvodu vyhodila.)

Jako hlavní důvod, proč jsem opustil školu, je nucením do školních projektů, aka semestrálek. Asi si teď myslíte, že jsem blázen, že? Vysvětlím…

Nejde mi o to nědělat semestrálky vůbec, ale o to dělat něco užitečného. Profesoři si vymyslí nějaká pravidla (která musí být chtě nechtě dodržena) a zbytek ať si student vymyslí sám. Podle mého názoru to je špatný způsob. Líného studenta to stejně k ničemu pořádně nenaučí a ty méně líné to omezuje.

První případ: Semestrální práce má být přibližně tohoto tématu (s takovouto odchylkou) a být tááákhle moc rozsáhlá. Líný student si řekne OK a vybere si nějaké téma z daného rozsahu. Postupně svoji semestrální práci rozšiřuje a rozšiřuje, aby splnil dané podmínky o rozsáhlosti. V průběhu ho napadne bombastická fičura, kterou by mohl do své práce integrovat. Narazí však na problém a, jelikož se jedná o líného studenta, tak se raději pokusí vymyslet jiné rozšíření, které do jeho práce snadněji zapadne.

Asi je patrné, že když takový člověk (předpokládejme úspěšné absolvování předmětu) v životě přijde před skutečný problém, tak bude mít stejné problémy jako člověk, který semestrální práci nedělal.

Druhý případ: Semestrální práce má být přibližně tohoto tématu (s takovouto odchylkou) a být táááákhle moc rozsáhlá. Méně líný student si řekne OK, něco podobného jsem už dělal, použiju to. Studentova dřívější práce by plně postačila pro potřebný rozsah (i kdyby byl nutný rozsah mnohokrát větší). Profesor na něj však kašle, protože se téma odchyluje o malinko víc, než se smí, a student „by neměl stejné podmínky jako ostatní.“ Musí tedy dělat trapnou a nepoužitelnou práci jako ostatní, místo aby rozšířil svou stávající a užitečnou.

Vidíte kam tím mířím? Dělat školní projekty stojí akorát drahocený čas a nic to neznamená. Absolvováním se nestáváte lepším než ostatní, protože to mohou úspěšně absolvovat i ti horší. Bohužel jsou lidé s titulem vnímány jako ti lepší. Po mé zkušenosti lidi s titulem vnímám jako lidi, co měli čas dělat zbytečnou práci a sílu to všechno přetrpět. Minimálně u technického vzdělání, u doktorů to snad neplatí.

Před ukončením studií jsem u přátel hledal důvod, proč studovat. Něco, co by problém se Sysifovskou prací vykompenzovalo. Něco, co mi škola dá cenného za tu dřinu, krom titulu. Zjistil jsem, že nic, co bych nedostal v praxi. Snad až na obhajobu jasného, ale to zase naučí život, když se musím jednou za čas dohodnout s nějakým blb… méně vnímavým člověkem.

Pro zajímavost uvedu několik argumentů, které se mi dostaly na otázku, proč studovat:

  • zajímavý achievment,
  • způsob uvažování,
  • analytický přístup,
  • prezentační dovednosti,
  • argumentační dovednosti,
  • zkušenost pracovat v neznámém/nefungujícím týmu,
  • a kontakty.
Ani jeden dostatečně nevykompenzoval to obrovské množství času strávené nad zbytečnou prací. Nemluvě o tom, že většina pozitivních důvodů pro kombinovanou formu studia ani neplatí.
16 responses
Podívej, bakalář jakéhokoli IT směru bude vždycky tak trochu deziluze, protože na rozdíl od lékařů, právníků, fyziků, psychologů ap. jsou celkem zkušení programátoři mezi devatenáctiletými lidmi již výrazněji zastoupeni. Ovšem informatický program musí být postaven na míru uchazeči z jakékoli střední, který se o programování do té doby vůbec nezajímal. Proto existují i určité modelové semestrálky, proto každý čerstvý bakalář, který programovat už umí, bude trochu rozladěn nedostatečnou "úrovní" výuky.

Samozřejmě záleží na individuálním přístupu - pokud ti cvičící odmítne vzít semestrálku jen proto, že se odchyluješ více od zadání, a nad příkladem uznat, že náplň předmětu ovládáš, pak je to škoda. U někoho to jde, jinde nejde. Navíc kombinovaná forma je opravdu chudší sestrou prezenčního studia. Z mnoha důvodů.

Na druhou stranu, mám vychozený FEL a teď studuju magistra na FITu, já jsem za školu dost rád. Donutila mě vyzkoušet si věci, ke kterých bych jinak z vlastní vůle nepřičichl. Prohloubila mi matematické myšlení. Magistr na FITu je koncipován moderně, v tomhle semestru jsem programoval v node.js, dělal paralelní aplikaci pro školní superpočítač, nebo třeba psal aplikaci pro podobnostní vyhledávání nad Flickr API. Pro mě dost zajímavé věci, a pohříchu jsou to právě ty semestrálky, na které si stěžuješ. A další semestry jsou alespoň na papíře taky docela zajímavé.

"Bohužel jsou lidé s titulem vnímány jako ti lepší. Po mé zkušenosti lidi s titulem vnímám jako lidi, co měli čas dělat zbytečnou práci a sílu to všechno přetrpět."

Obojí je nicneříkající generalizace. Kromě toho není FIT zase tak těžká škola, aby nešla vystudovat při zaměstnání. OSVČky a lidi s home-officem to zvládnou i prezenčně - vlastní zkušenost.

„… Pro mě dost zajímavé věci, a pohříchu jsou to právě ty semestrálky, na které si stěžuješ.“

Semestrálky, které píšeš, jsou opravdu zajímavé. Takové bych také rád dělal. Ale psát webovou aplikaci na přesné zadání povinně v PHP, které už umím, místo třeba Ruby, na které bych se rád podíval a rozšířil své dovednosti; nebo nutně vymodelovat zbytečnou realitu dle výběru povinně ve Smalltalku, místo rozšíření své Python knihovny, které bych konečně napsal dokumentaci; mě opravdu nebaví. Kdyby se to stalo párkrát, tak studuju dál, ale stalo se mi to, až na jednu výjimku, pokaždé.

„Kromě toho není FIT zase tak těžká škola, aby nešla vystudovat při zaměstnání.“

Neříkal jsem nic o tom, že jsem zanechal studia kvůli těžkosti. Zanechal jsem je kvůli tomu, že mi to bylo všechno dohromady příliš proti srsti.

Chtěl jsem tím říct, že když se člověk prokouše všemi těmi TW1 a WMM a bůhvíjaksetojmenuje na FITu, dostane se i k zajímavým věcem. Ale i pro bakaláře jsou letos vypsány celkem fajn praktické předměty, konkrétně třeba programování pro Android, nebo tebou zmiňované Ruby. Osobně mám sice raději teoretičtější pojetí, které jde pak šířeji aplikovat, ale je vidět, že škoda vypisuje i předměty (spíše kurzy) čistě praktické povahy.

Ale ten pocit chápu, taky jsem si na bakaláři kolikrát říkal, že takové studium je ztráta času. Nakonec se to zlepšilo, hodně záleží na iniciativě studenta - a to je další handicap kombinovaného studia. Člověk není v kontaktu s univerzitou, prostor pro iniciativu je menší.

Tohle je prostě vlastnost všech škol. Děláš opravdu málo věcí, které tě přímo zajímají nebo jsou něčemu užitečné. Na druhou stranu prezenční studium (s kombinovaným nemám zkušenosti) člověku mnoho dá. To si člověk uvědomí ale až po pár letech.

Mezi nejdůležitější považuji naučit se mluvit/jednat s výrazně vzdělanějšími lidmi (zjistíš jak na to); naučit se soustředit na jednu konkrétní věc, i když jich máš rozdělaných opravdu mnoho; a naučit se pracovat na něčem, co tobě osobně připadá naprosto zbytečný.

@dero_name: Předměty vypsané jsou, ale kombinované je nemají přístupné. Mohl jsem si sice zažádat a chodit s denními, ale to už je lepší jít rovnou na prezenční. Takhle to má kamarád a když vidím, co vše musí pro školu obětovat… to mě osobně neláká.

@Radek N.: Popravdě raději hledám důvod, k čemu to je dobré, než se do něčeho pustím. :)

Přejmenuješ to tu na „Bez titulu“? ;)
Pokud máte chvilku, doporučuji přečíst malou úvahu jednoho z našich docentů: http://mat.fsv.cvut.cz/chleboun/JCh_vyuka/101MA4/Uvaha.pdf

Něco na tom přeci jen bude. Po 5 letech to vidím podobně (v prvních ročnících jsem měl stejný názor jako vy). K ukončení studia mi moc nechybělo - studuji prezenčně stavební ČVUT a 6 let podnikám jako OSVČ v IT. :) Je to jen o vůli a určení si priorit...

"Musí tedy dělat trapnou a nepoužitelnou práci jako ostatní, místo aby rozšířil svou stávající a užitečnou." - no tohle je váš pohled na věc, pohled vyučujícího je, přesně opačný. Uvědom si, že většina vyučujících viděla podobné knihovny a další věci asi tísíckrát. Nehledě na to, že předmět je nějak koncipován a semestrální práce má svůj účel. Pokud má být náhrada za SmallTalk, dokumentace ke knihovně v Pythonu, tak se nedivím, že to neprošlo. Tohle je chyba v očekávání u Vás.

Osobně si myslím, že je největší blbost při škole pracovat. Ano dělat občasné brigády, ale soustavně chodit do práce, či snad budovat firmu? Škola poskytne rozhled a zároveň spoustu volného času, to je luxus, který už v životě mít nebudete. Nehledě na to, že vy pracujete v oboru, kde počet vysokoškoláků je vysoký a oni za pár let zapomenou na strasti vysoké školy a budou vzpomínat jen na to dobré. A vy přispějete do konverzace tím, že jste ji ukončil, pač vám nebyla dost recht? Divné, co?

Pokud máte tu možnost, přihlašte se znovu do školy na prezenční studium, školu dodělejte. Čím budete starší tím budete raději, že jste ji udělal. Občas není špatné potlačit své ego a trochu bojovat. Viz jak píšete, že vidíte kolik obětuje váš kamarád. On ale bude obětovat jen 5 let a těžit z toho bude po zbytek svého života.

@Radek N.: Velmi pěkný dokument.

Chápu, že nejprve hledáš důvody, než se do něčeho pustíš. Problém je ale v tom, že nemusíš mít správnou perspektivu. Řekl bych, že je dost obtížné hodnotit přínosy x-letého studia VŠ, když je nemáš za sebou.

K úspěchu VŠ není potřeba a sama VŠ úspěch v životě nezaručuje. Nicméně je pro mnohé jakýmsi puncem. Člověk s titulem má něco za sebou. Dokáže se připravit v krátkém čase, umí pracovat ve stresu, dokáže napsat několikastránkový smysluplný text, atd.

Co dala škola (Počítačová fyzika na PřF UJEP) mně:
- programování (neuměl jsem - teď mě mimojiné živí)
- analytické schopnosti (pro kombinaci matematiky, fyziky a programování nutné)
- prezentační schopnosti (schopnost přesného vyjádření)
- spoustu znalostí (nejen MA, FY, IT, ale třeba i chemie, strojírenství, italština, atd.)
- známosti (přecijen se tam vyskytují inteligentní lidé)

Přihřeju si starší článek... http://blog.filosof.biz/vysoke-skoly-lzou/ :)
To že jsi měl důvody ukončit školu je v pořádku. Z toho co popisuješ se ti snad ani nedivím. Ale vyvozovat z jediné izolované zkušenosti dalekosáhlé závěry typu "lidi s titulem vnímám jako lidi, co měli čas dělat zbytečnou práci" je mimořádně hloupý.

Nicméně je to přirozená reakce. Tento článek je učebnicovou ukázkou psychologickýho obranného mechanismu, zvanýho „kyselé hrozny“ (viz. např. http://goo.gl/Ozo3I )

Hele a ten pravopis – neseknul jsi náhodou i se střední? :-)

Neakceptování protinázorů je typickým projevem mechanismu „kyselých hroznů“ :-)
@Radek N.: S tou úvahou také souhlasím. Děkuju za odkaz.

@jankodera: Proč by to nemělo stačit? Vždyť celou knihovnu jsem psal já sám. Proč je největší blbost při studiu pracovat? Někdo holt nemá sponzory. Proč by mělo být divné, že mi škola nebyla „dost recht“? Nespokojím se s něčím jen proto, že se s tím spokojil někdo jiný. Celý váš příspěvek mi přijde zcestný. Dokonce, paradoxně, mám na „učení“ (čti: rozšiřování svých schopností) více času, takže návrat do lavice neplánuju.

@sourcercz: Vlastnosti, které popisuješ, že má člověk s titulem, má i člověk bez titulu. A klidně ještě lepší, záleží jakou má praxi. To že se společnost dívá hlavně na titul je věc jiná.

@josefrichter: Máš pravdu, že jsem to s tím závěrem trošku přehnal. Každopádně další větou to více méně omezuju pro technické obory. A k těm kyselým hroznům – původně jsem na vysokou jít vůbec nechtěl a studia jsem neukončil kvůli tomu, že bych to nezvládal, ale kvůli tomu, že mi to bylo proti srsti. ;)

Zajímavý příspěvek. Čas od času si říkám, že bych začal bokem studovat online marketing na některé vysoké škole. Na jedné ze škol jsem však byl varován před velkým množstvím teorie. Své dosavadní znalosti jsem získal praxí a pečlivým samostudiem odborné literatury a článků. Mým klientům absence vysoké školy v mém životopisu nevadí. Vidí jasné prodejní výsledky a zlepšení jejich podnikání. Čas věnovaný teorii VŠ tedy zatím investuji do vývoje nových projektů a zkoumání dalších výhod Internetu. Pokud se však způsob fungování VŠ změní a přijdou i školy zaměřené zejména na praktickou výuku, workshopy a praxi, pak si rád za takovou školu zaplatím.
@Michal Hořejšek: "Vlastnosti, které popisuješ, že má člověk s titulem, má i člověk bez titulu. A klidně ještě lepší, záleží jakou má praxi. To že se společnost dívá hlavně na titul je věc jiná."

Budu ti tykat, snad nevadí :). Dám příklad na autech. Máš možnost volby - pojedeš na okruh s BMW či se škodovkou? Je možné, že se škodovkou si užiješ větší zábavu, i když to není tak pravděpodobné. Ovšem u BMW čekáš dobrý zážitek a může tě zklamat, u škodovky čekáš průměrný zážitek, ale může překvapit. A to je rozdíl.

"Proč je největší blbost při studiu pracovat?"

Protože si tolik neužiješ studentský život. Možná na to máš jiný pohled, chodil si na kombinované a pravděpodobně do školy dojížděl. To je úplně něco jiného než prezenční forma studia v kombinaci s bydlením na koleji (např. Strahov). Já při škole pracuji, už od prvního semestru. Když přijdu ze školy, dodělám věci do školy a poté, když jsou všichni ostatní v hospodách (či na různých kolejních akcích, u kamarádů) dělám věci do práce. Nebo naopak, to je jedno. Výsledek je takový, že mám pouze jakousi "demoverzi" toho pravého "studentského života"...

Většina kamarádů, co v prvních ročnících odešla (a že jich bylo), tvrdila, že jim škola nic nedávala nebo je prostě nebavila. A přitom v 90% to nezvládali a nechtěli to přiznat. Popisuji jen svou zkušenost, neříkám, že je to tvůj případ.

@radimhasalik: Teoreticky mezi teorií a praxí není rozdíl, ale prakticky… Na druhou stranu je dobré znát teorii. Osobně bych dal také víc praxe, ale kam přesně umístit hranici je těžké. Každý to vidí jinak.

@Radek N.: Nevadí. :) Já ti rozumím a myslím, že i ty rozumíš mně. Ale uznávám, že u člověka s titulem je mnohem větší pravděpodobnost „lepší zábavy“. Jen jsem chtěl upozornit, že lidi bez titulu nejsou automaticky horší.

„Protože si tolik neužiješ studentský život.“

S tím studentským životem mi to je jasné. Bohužel každý si to dovolit nemůže. Spíš mě zajímalo, proč je to největší blbost – vždyť takhle to praktikuje skoro každý, koho znám.

„A přitom v 90% to nezvládali a nechtěli to přiznat.“

Přiznám se, že jsem nejel na „áčka“. Když jsem například odevzdával semestrálku asi o dva měsíce později a profesor říkal, že to je sice na áčko, ale dát mi ho nemůže, tak jsem mu řekl, že mi stačí éčko, abych prošel. (Dostal jsem B.) Na známkách to tedy vidět není, ale FIT mi nepřišel těžký a opravdu jsem to neukončil kvůli tomu, že bych to nezvládal. Spíš jen nezvládal časově – několik hodin psát semestrálky abych dokázal, že něco umím, místo abych použil něco, co už jsem udělal – to je ten důvod. Rád bych studoval, ale takhle ne. Možná v jiný čas a na jiném místě zkusím navštívit školu znovu, uvidím.