v kategorii Několikrát jsem se sešel s názorem, že programátoři jsou… těžko říct co. Zaslechl jsem spoustu slov. Zvláštní. Blázni. Pošuci. Abych jich vybral pár. Většinou to navazuje na moje koníčky. Jakmile někde zmíním, že hodně tancuji, chci umět hrát na bicí, jsem labužník whisky, čokolády, bláznivě cestuji atp. Především u tance nejsem sám. Větu „další ajťák na parketě“ jsem slyšel už na sto způsobů.
Spíš bych ale řekl, že jsme jiní.
Ono se může zdát, že sedíme u počítače, něco do něj neustále dokola datlíme a tak jsme nudní. Opak je ale pravdou. Právě, že opakování nesnášíme ze všeho nejvíc. Všichni známe pravidlo DRY – don’t repeat yourself. Nebo takové nepsané třikrát a dost – třikrát a jdu sepsat program, jak to má počítač dělat za mne. Tím vymýšlíme nové věci. Nové postupy. Experimentujeme. Učíme se. Ženeme se kupředu.
Ještě správněji jsme od přírody líní. Asi by předchozí odstavec neplatil, pokud bychom nebyli dostatečně líní. Díky tomu takoví jsme. A nebojíme se naše učení se novým věcem a různé experimenty převést i do běžného života.
Tedy nejsme magoři. Máme jen zakořeněný jiný styl. Však se nebojte a taky zkoušejte nové věci. Je to super! :-)
kanálu