Autosedačka

Všechny zdroje vybízí budoucí tatínky, aby se postarali o autosedačku včas. To je v podstatě jejich jediná práce. Kromě ještě jednoho detailu: musí sbírat ze země věci, na které nastávající maminky přes břicho již nedosáhnou. (Občas i maminku, nejednou jsem slyšel od Lenky: I'm on the floor, I'm out of my reach, což je náš interní humor, který asi vlastně není vtipný, ale co kdyby.)

Zároveň ale autosedačka má hlavní roli až později, až když dítě sedí. Cestování začíná s vajíčkem. A jedno jsme v rodině měli a plánovali použít. Jelikož je to jen na chvilku a neměli jsme v plánu cestovat nikam jinam, než za návštěvou rodiny či lékaře, nechali jsme to být.

První problém nastal ještě v porodnici. Holčička se nám narodila maličkatá. Vajíčko bylo pro ní obrovské! Bylo složité zařídit, aby v něm neplavala. A jak byla malá, o to víc se snažila dohnat vrstevníky. Nevěděla ještě nic o setrvačnosti a tak se odrazila od dolní váhové hranice, pod kterou už začínají problémy, a mířila rychle k horní váhové hranici. První měsíce přibývala po kilech, nikoliv gramech. A tak jsme se dostali k druhému problému: vajíčko jí bylo malé.

Řekli jsme si, že teda navštívíme prodejnu autosedaček dříve.

Paní prodavačka na nás rozhodně nebyla milá. Na Dianku ano a vlastně na nás mluvila ve třetí osobě přes Dianku. Zjistili jsme, že naše vajíčko bylo totálně nevhodné samo o sobě a ještě, že jsme ho používali blbě.

Rozhodně nám sedačku prodat nechtěla, protože Dianka ještě nesedí, tak nám nezbylo nic jiného, než koupit vajíčko z roku 2024 se všemi moderními ochranami a vychytávkami. Je to úplně jiné kafe!

Takže, budoucí tatínku: vyřeš si autosedačku a zkontroluj veškeré certifikace. ;P