Nakupování

Zavřete oči a představte si, že jste v obchodním domě. Vlastně nezavírejte oči. Toto není vedená meditace. Musíte číst dál, ale zkuste si nějak živě představovat s otevřenýma očima, jak jdete tím nákupákem.

Sháníte vaší další must have věc. To abyste byli vzorní konzumeristi. Kapitalismus, neustálý pokrok, zisk, prachy, to neroste na stromech. Na to jste potřeba vy. A tak do vás reklamy hustí, co vše vám doma chybí. Co zaručeně musíte na svou hromádku pod sebe přihodit.

Teď dojdete k regálu, kde je ta věc, co jste ještě nedávno netušili, že potřebujete. Já třeba zjistil, že existuje pro cyklisty pláštěnka na kalhoty. Fakt super věc. S tímhle už mohu na kolo opravdu za každého počasí. Vlády si mohou zavírat sportoviště jak chtějí, já jsem zajištěn.

Otázka však zní, kolikrát tu věc koupit. A v jaké barvě! Jaká barva je in nyní a jaká bude za rok? No a tak si dáte do košíku třeba dvakrát modrá kosočtverec (interní vtip pro pár vyvolených). Jedete k dalšímu regálu. Tam stejná otázka. Přihodíte jedno fialové kolečko. Nojo, ale s fialovým kolečkem by možná stačil i jen jeden modrý pičulínek. Nebo tři zelené, protože ty jsou ve slevě. Šetříme, žejo?

Dojdete tedy zpět a vracíte do regálu dva modré kosočtverce a prázdné místo nahrazujete těmi třemi zelenými. Jenže se zelenou bude lepší asi žluté kolečko. A když už mám tři kosočtverce, proč ne aspoň dvě kolečka. No a tak chodíte mezi regály sem a tam a osaháváte kde co.

Samozřejmě dostanete další prokletou myšlenku potom, co vyřešíte ta kolečka. Jste z toho unaveni. Spousta rozhodování! Furt samé otázky. No a tak dáte košík stranou, doufáte, že vám ho nikdo nevysype, a skočíte si mezitím o pár pater nahoru, nebo o pár ulic vedle, ke kadeřníkovi domluvit termín.

Náhle zjistíte, že je čas večeře. Buď otázky o tvarech a barvách opravdu trvaly tak dlouho, nebo trvaly tak dlouho, protože jste měli hlad. Každopádně, restaurace jsou stále zavřeny a jíst další den z plastu nemáte v plánu. Tak si vezmete nový košík a zejedete do oddělení zeleniny, vezmete to přes mražené, a dojdete až do oddělení kuchyň. Tam si připravíte rychlou věčeři na vystavené plotně.

Možná na vás lidi koukají blbě, ale vy si s tím starost neděláte. Hranolky jste neměli už nějakou dobu, nejste zvyklí na takovou dávku sacharidů, a tak si půjdete odpočinout. Naštěstí, relaxační zóna, kde si můžete vyzkoušet nespočet matrací a postelí, není daleko.

Pokud jste jako já, neumíte si dávat dvacetiminutovky. Všem budete tvrdit, že jste meditovali, ale v hloubi duše víte, že je velice pravděpodobně už druhý den ráno. Nevadí, nikdo vás nevyhodil. Proč taky, žejo. Potřebují, abyste si koupili ty věci, ale vy pořád nemáte rozhodnuto, kolik čeho a v jaké barvě. Proto vás prudí rozhlasem o opuštěném košíku z předešlého dne.

Vy ale na to nemáte čas. Přátelé vám ťukají na dveře a chtejí s vámi sdílet jejich fotky. Předtím si ale musíte přečíst noviny, abyste se ujistili, zda jim máte přijít otevřít v roušce či respirátoru. Ale mezitím jste otevřeli tento článek a z nějakého důvodu se začetli. Nekteré fotky tím prošly kolem vás nepozorovaně a zmizely v zapomění hluboko ve feedu. No a stejně vám ten košík vysypali. K tomu včera expiroval čas, do kdy bylo možné shlédnout ten film, na který jste se těšili.

Internet je zvláštní místo. Každá firma podnikající na internetu ví, aspoň měla by vědět, že konkurence je na klik daleko. Ale popravdě, náš domov je ještě blíž. Ani si to neuvědomujeme, ale už nežijeme ani offline, ani online. Oba světy jsme propojili. Pandemie to celé urychlila. Teď je jen otázka, co ta rychlá adopce přinese za následky.

Zamysleli jste se, jak využíváte internet? Jak se změnily vaše nakupovací návyky? Co vše sdílíte na internetu? Na jakých službách? V jakých časech? Kde a jak jste trávili čas dřív? Nechybí vám něco z toho?

Jsou to složité, ale užitečné otázky. Dejte jim pár minut.