v kategorii O problémech s úřady se mluví pravidelně. Ale víte co? Pokud nepočítám stavební úřad (tam se to tak nějak očekává), ještě jsem s nimi neměl takový problém, jako s bankou. Odvyprávím vám dva hororové příběhy.
Kupovali jsme pozemek. Patříme do střední vrstvy – můžeme si pořídit pozemek a postavit dům, ale bude to na odřené uši a musíme se upsat ďáblu (tj. bance).
Jelikož si můžeme pořídit pozemek, ale zdaleka ne dva, raději jsem si prověřil, že nic nebude stát v cestě stavbě domu. Oběhal jsem si všechny instituce, abych měl jistotu, že dům na pozemku povolí a hypotéku tak dostanu. Jakmile jsem měl poslední potvrzení, obratem jsem sjednal termín podpisu rezervační smlouvy.
Jeden by si řekl, že pak už je to jistota, že je to jen o tom udělat podpisové kolečko na ostro.
Banka mi sice hypotéku předschválila, ale pozemek si musela sama nacenit. Taková drobnost, která je běžně hotová do dvou týdnů, ale často to umí i do pár dnů, říkali mi. V našem případě selhali a jenom dva týdny trvalo objednat nacenení.
No nevadí, tak už jen pár dní…
Pan nacenitel měl však spoustu požadavků. Byl hodně specifický a neúprosný. Naštěstí jsem vždy vyhrabal z mé či makléřovy analýzy, co potřeboval. Až na jeden papír. Potřeboval specificky napsán papír od jednoho úřadu, který jsme neměli. Měli jsme od stejného úřadu jiná potvrzení, ale ta nestačila.
Na úřadě byli bohužel zavaleni prací a tudíž potvrzení v nedohlednu, zatímco konec rezervační smlouvy se blížil velmi rychle.
Ptal jsem se, zda můžeme nacenit pozemek i s jinými podklady, které buď máme či můžeme sehnat rychleji. Ne. Prý banka si žádá přesně tyto. Ptal jsem se tedy banky, zda je opravdu potřebuje, a zda můžeme pokračovat s jinými. Ne. Prý banka v tom nemá prsty a je to v režii pana nacenitele.
Obě strany v kopii předávaly druhou instituci a bylo k pobavení pozorovat, jak vlastně ani jedna strana netuší, proč zrovna tento jeden dokument je potřeba. Nikdo s tím však nemohl nic dělat. Prostě to tak byrokraticky je a bez toho by se všichni opupínkovali.
Zatímco se mi chtělo z těch dvou brečet, paní z úřadu překvapila. Smilovala se nade mnou a dodala potřebný dokument včas před koncem rezervační smlouvy.
Banka to ale asi nečekala, jako silničáři sníh v zimě, a tak se z toho zakuckala, zdržela to, nadělala několik chyb, takže to zdržela ještě víc, a museli jsme žádat majitelku pozemku o prodloužení rezervace.
Vše dobře dopadlo, nakonec. Podíval jsem se však, na kolik vlastně ten pozemek odhadli. Ušetřili jsme, nebo přeplatili? Na korunu shodně s prodejní cenou! Tak kvůli tomu jsme řešili papíry dva měsíce. Fakt výborně strávený čas.
Pozemek byl náš. Další hypotéka na krku a bez peněz či možnosti půjčit si další na samotnou stavbu domu. Museli jsme prodat byt (a přestěhovat se zatím na chatu). Líbil se nám makléř, přes kterého jsme kupovali pozemek, proto jsme mu dali úkol prodat i náš byt. Neudělali jsme chybu. Zájemci se našli v podstatě ihned a za dobrou cenu.
Byl v tom však drobný zádrhel. Na byt jsme měli zástavy na dvě staré hypotéky s dobrým úrokem na dnešní poměry. Samozřejmě by bylo nejjednodušší je splatit s prodejem bytu. My si je však chtěli nechat a pak z přebytku umořit tu nejnovější drahou hypotéku. Rozjeli jsme s bankou kolečko pro převod zástav na jiné nemotosti v rodině.
Mezitím jsme paralelně řešili projekt na dům a připojení pozemku k elektřině.
Banka nic.
ČEZ nám tvrdí, že to bude trvat až jedenáct měsíců.
Banka nic.
ČEZ znenadání zaměřuje.
Banka nic.
Projektant na dům je zavalen prací, jeho slíbený termín porušuje. K tomu čerpá dovolenou na dva měsíce.
Banka nic.
Podepisujeme smlouvu na vodovod a kanalizaci.
Banka nic.
Firma na vodovod a kanalizaci se ptá, kde máme projekt. Špatně jsme se pochopili, hledáme někoho, kdo nám udělá projekt.
Banka nic.
Projektant na vodovod i kanalizaci je ticho.
Banka nic.
Projektant najednou předává hotový projekt.
Banka nic.
Projektant na dům zpět z dovolené. Intenzivně pracujeme společně na detailech.
Banka nic.
Projekt na dům hotov. ČEZ má projekt taky hotov.
Banka nic.
Sbíráme různá vyjádření pro stavbu domu.
Banka konečně zjistila, kdo je u nich zodpovědný za převod zástav.
Prý jednu zástavu nám nepřevedou. Nevhodná zástava, kterou nám sice na začátku potvrdili, ale prostě nevezmou. Na druhou už stejně nemáme čas.
Vzdáváme to.
Tři měsíce jsem se s bankou štval, občas tam volal denně. Byl jsem z toho unavený já, i banka. Interně nikdo nic nevěděl. Mohl bych vyprávět, kolik jsem se nazlobil s projektantem na dům, nebo jak hrozný je ČEZ, ale nic mi nezvýšilo tlak jako banka.
Strašně moc se mi ulevilo, když jsem se smířil, že sice přijdu o nějaký milion během následujících třiceti let, ale mohu poslat banku do háje.
Banka je bohužel instituce, které se nevyhneme. Chápu, že se potřebují chránit. Zároveň ale očekávám zodpovědné nakládání s penězi zákazníka. Je dost smutné, že je vše možné, když to hraje do karet banky, ale nikdo nehne ani prstem, už jen když banka z toho vyjde neutrálně.
Bance se nevyhneme, ale můžeme (my už ne, ale vy ano) se vyhnout Komerční bance.
kanálu