Seknul jsem s vysokou. Proč?

cs in life • 4 min read

Studoval jsem na ČVUT na Fakultě informačních technologií obor softwarové inženýrství. Kombinovaně. S touto školou je také spojen tento text a pro jiné školy zřejmě nebude platit. I když nevěřím, že to bude někde jinde lepší.

V době studijí, když jsem začal uvažovat o tom, proč mě ta škola vlastně nebaví a nenaplňuje, jsem zjistil, že důvodů je opravdu dost. Většina šla přenést přes srdce:

Například mi vadilo, že jsme v jednom semestru dostali skoro samé doktorandy. Za ten semestr jsem se toho naučil opravdu málo, protože nebyl nikdo, kdo by látku řádně vysvětlil – přeplnit prezentace textem a přečíst ho před publikem umí kde kdo. Jeden předmět (lineární algebru tuším) jsem raději vůbec neabsolvoval, poněvadž jsem se nechytal a doufal jsem, že příští rok si to vezme na starost někdo schopnější (to už se ale nedozvím).

Další věcí, co mi vadila, je přílišná upnutost profesorů na progtest (webová služba testující domací úlohy z oblasti programování). Progtest je fain. Proti němu nic nemám, mám jen problém s jeho využitím. První úlohy byly v pohodě – ty šly napsat jen jedním způsobem a tak se každý dostal ke správnému výsledku. Čím byly ale úlohy složitější, tím byl větší problém progtest překonat. A ne z důvodu, že by to bylo těžké, ale z důvodu, že jsme museli udělat přesnou kopii referenčního řešení bez žádných informací. Přičemž profesoři nehledí na to, zda to funguje, ale zda to projde progtestem.

Nedostatek informací. ČVUT má nabitý server s informacemi a studijními materiály. Pro kombinované studium udělali u každého předmětu i speciální sekci. Potuď to je OK. Bohužel ta speciální sekce byla často prázdná a některé materíály jsme dostali až po zkoušce. Kombinované studim je velmi zmatené a vlastně nikdo neví, jak by mělo probíhat. Různé pokusy organizace nejsou výjimkou.

Mohl bych sepsat další věci, které mi vadily a ke všem sepsat nejeden příklad. Ale neudělám to, protože to si musí (jak to tak vypadá) každý student přetrpět a i já jsem to přetrpěl. Přetrpěl jsem to rok a půl, než jsem dostal opravdový důvod k ukončení studia. (Ve skutečnosti jsem studia zanechal – ukončit by bylo v případě, že mě škola z nějakého důvodu vyhodila.)

Jako hlavní důvod, proč jsem opustil školu, je nucením do školních projektů, aka semestrálek. Asi si teď myslíte, že jsem blázen, že? Vysvětlím…

Nejde mi o to nědělat semestrálky vůbec, ale o to dělat něco užitečného. Profesoři si vymyslí nějaká pravidla (která musí být chtě nechtě dodržena) a zbytek ať si student vymyslí sám. Podle mého názoru to je špatný způsob. Líného studenta to stejně k ničemu pořádně nenaučí a ty méně líné to omezuje.

První případ: Semestrální práce má být přibližně tohoto tématu (s takovouto odchylkou) a být tááákhle moc rozsáhlá. Líný student si řekne OK a vybere si nějaké téma z daného rozsahu. Postupně svoji semestrální práci rozšiřuje a rozšiřuje, aby splnil dané podmínky o rozsáhlosti. V průběhu ho napadne bombastická fičura, kterou by mohl do své práce integrovat. Narazí však na problém a, jelikož se jedná o líného studenta, tak se raději pokusí vymyslet jiné rozšíření, které do jeho práce snadněji zapadne.

Asi je patrné, že když takový člověk (předpokládejme úspěšné absolvování předmětu) v životě přijde před skutečný problém, tak bude mít stejné problémy jako člověk, který semestrální práci nedělal.

Druhý případ: Semestrální práce má být přibližně tohoto tématu (s takovouto odchylkou) a být táááákhle moc rozsáhlá. Méně líný student si řekne OK, něco podobného jsem už dělal, použiju to. Studentova dřívější práce by plně postačila pro potřebný rozsah (i kdyby byl nutný rozsah mnohokrát větší). Profesor na něj však kašle, protože se téma odchyluje o malinko víc, než se smí, a student „by neměl stejné podmínky jako ostatní.“ Musí tedy dělat trapnou a nepoužitelnou práci jako ostatní, místo aby rozšířil svou stávající a užitečnou.

Vidíte kam tím mířím? Dělat školní projekty stojí akorát drahocený čas a nic to neznamená. Absolvováním se nestáváte lepším než ostatní, protože to mohou úspěšně absolvovat i ti horší. Bohužel jsou lidé s titulem vnímány jako ti lepší. Po mé zkušenosti lidi s titulem vnímám jako lidi, co měli čas dělat zbytečnou práci a sílu to všechno přetrpět. Minimálně u technického vzdělání, u doktorů to snad neplatí.

Před ukončením studií jsem u přátel hledal důvod, proč studovat. Něco, co by problém se Sysifovskou prací vykompenzovalo. Něco, co mi škola dá cenného za tu dřinu, krom titulu. Zjistil jsem, že nic, co bych nedostal v praxi. Snad až na obhajobu jasného, ale to zase naučí život, když se musím jednou za čas dohodnout s nějakým blb… méně vnímavým člověkem.

Pro zajímavost uvedu několik argumentů, které se mi dostaly na otázku, proč studovat:

  • zajímavý achievment,
  • způsob uvažování,
  • analytický přístup,
  • prezentační dovednosti,
  • argumentační dovednosti,
  • zkušenost pracovat v neznámém/nefungujícím týmu,
  • a kontakty.

Ani jeden dostatečně nevykompenzoval to obrovské množství času strávené nad zbytečnou prací. Nemluvě o tom, že většina pozitivních důvodů pro kombinovanou formu studia ani neplatí.





You may also like



Popular from life