Zápisky z cest: San Francisco

San Francisco je hezké město. Amerika celkově je však divné místo.

V Americe jsem byl v době, kdy u nás Jack Daniels Honey nebyl ještě dostupný. Chtěl jsem tedy zase nějakou láhev přivést. Abych se pojistil proti rozbití a rozlití po celém kufru, chtěl jsem je dát do igelitového pytlíku. Měl jsem jeden, láhve dvě. Když jsem požádal Davida (skvělého člověka navštíveného přes Couchsurfing), bleskurychle odpověděl, ať nikde ten igeliťák neukazuji. Prý je to v San Franciscu nezákonné kvůli snaze splnit do roku 2020 nula emisí. Zeptal jsem se, co používají jako náhradu. Podal mi papírový pytlík…

David po večerech pracoval jako ochranka a vrátný u jednoho klubu. Šel jsem se samozřejmě podívat dovnitř a po chvíli jsem vyšel s drinkem ven s ním pokecat. Během dvou sekund byl můj drink v popelnici. Ne že bych zakopl nebo tak, jednoduše existuje zákon „žádný alkohol na ulici“. Takže mi ho kluci rychle vzali.

Později jsem si tedy sedl s drinkem dovnitř a čekal až David bude končit. Najednou přišel číšník, jestli budu dopíjet nebo zda to má rovnou vyhodit. Odpověděl jsem, ať mi ho ještě nechá. On se však nedal a vysvětlil mi další hezký zákon: „žádný alkohol po druhé hodině ranní“.

Další den jsme zašli do pivního baru. Pivo moc nemusím, ale tak dal jsem si dvě. Problém nastal, když to druhé jsem musel do sebe kopnout během deseti minut (normálně mi jedno trvá půl hodiny, klidně i víc), protože po desáté se lahvové pivo nesmí prodávat. A jelikož tento bar prodává pouze lahvová piva, v deset zavírá.

Takových směšných zákonů je spoustu. Zajímavostí může být, že některé zákony platí pro celé Spojené státy, některé jen pro konkrétní státy, třeba Kalifornii, a některé si specifikují sami města. Samotný Američan má problémy se zorientovat co vlastně může a co nikoliv.

David mi vyprávěl spoustu dalších takových perliček, ale většinu jsem úspěšně zapomněl. Raději. Co mi uvízlo dalšího v paměti je například, že dát slevu na pohlaví je diskriminace (třeba dát slečnám slevu pro vstup do klubu). Ale už se neřeší třeba, aby ženy měli stejný plat. Resp. takový zákon existuje, ale nepoužívá se. Takže dobré zákony se nepoužívají, ale hloupé ano?

Ono vůbec se zdá, že Američani asi trpí hloupostí. V době mého pobytu byla premiéra Star Treku, který jsem si nemohl nechat ujít. Před samotným spuštěním filmu jsem se dozvěděl, že jsem přišel po schodech, které jsou strmé, a že jsem přišel dveřmi, které najdu dole a nahoře.

Bohužel netrpí jen hloupostí, ale také leností. Nejednou se mi stalo, že jsem potřeboval například do třetího patra, vyšlápl jsem si tedy po schodech… a dál než do prvního jsem se nedostal. Dál jedině výtahem.

Podobně to je například se zastávkami. Městská doprava staví doslova na každém rohu. David mi vyprávěl, jak samotným Američanům to přijde úchylné a považují to za problém nízké míry pohybu, takže se snažili tuhle úchylku zrušit. Samozřejmě když došlo k samotnému pokusu zrušení, málokdo byl pro a tak na delších trasách člověk má spoustu času na čtení.

Mimochodem v San Franciscu operují čtyři hromadní dopravci a nemají jeden společný lístek, aspoň ne pro turisty. A cenově vyjde nejlevnější cesta přibližně na dvojnásobek, co u nás. Navíc v Americe neznají něco jako přesný čas. To jen až si někdo bude stěžovat zase na Pražskou hromadnou dopravu. Máme ji skvělou. :-)


Amerika je sice divná, ale podobně bych našel i zápory na jakémkoliv místě. Každé místo má své klady a zápory. Raději se přesunu proč San Francisco stojí za navštívení – protože to je moc krásné město. Osobně jsem jich moc zatím neviděl, ale kolega tvrdí, že SF se mu z amerických měst líbilo nejvíce.

Takový nejvíc profláknutý turistický cíl bude bezpochyby Golden Gate Bridge. Víte, proč je tento most natíraný na červeno a je nazýván Golden? Původně ta barva byla jednoduše hezká, hezky ladila ke zlatému nápisu. Později se ukázalo, že ta barva má také nejlepší odolnost proti větru, mlze, vodě a tak. Každopádně stejně most natírají neustále dokolečka. Jen na jedné straně skončí, na druhé zase začnou.

Od mostu si můžete udělat fajn procházku na pláži a dojít k Lombard St. Další velice známé místo v SF. Osobně jsem tedy nevěděl, že tato ulice je právě tady. Mimochodem vás bude samozřejmě zajímat jen jedna malá část; Lombard St je ve skutečnosti velice dlouhá.

Kousek od této malebné uličky seběhněte k Ghirardelli Square. Budete po takové dlouhé cestě nepochybně unaveni a v Ghirardelli se můžete posilnit opravdu dobrou čokoládou. Mne nadchla například kokosová. Kdybyste tam měli cestu, klidně mi dvě tabulky přivezte. :-) Určitě doporučuji vyzkoušet i nějaký pohár. Ale nemusíte zkoušet hned vše; za prvé by vám nemuselo být dobře a za druhé po městě je více prodejen.

Po nadlábnutí je dobré si odpočinout, tak běžte koupit lístek na legendární Cable Car a nechte se touto dopravou svézt po městě. Já jsem například dojel do Cable Car muzea. Do poslední budovy pohánějící tyto kabiny. Cože to je? Dříve to byl populární dopravní prostředek – v silnici jsou natažena lana, ke kterým se tyto „tramvaje“ pouze přichytnou. Lana byla poháněna několika budovami. Po zemětřesení v roce 1906 však zůstala pouze tato jedna.

Až se v muzeu pokocháte, kousek od něj je čínská čtvrť. Můžete jí projít směrem ke Coit Tower, odkud je skvělý výhled na San Francisco. Na čínské čtvrti není nic zajímavého, je stejná jako všude jinde. A to je důvod, proč je to zábava: v každé takové čtvrti naleznete čínští turisty, kteří se v této čtvrti fotí. To je něco, co mi hlava nebere. Fotit se na dovolené v prostředí, které vypadá (předpokládám) totožně jako doma; minimálně totožně jako všude jinde. Prostě sranda. :-)

Jakmile se pokocháte výhledem, je to kousek k Molu 39, anglicky Pier 39. Doporučení tam zajít jsem dostal od nějaké slečny. Pokud jste žena, je velká šance, že se vám tam bude líbit. Je to totiž taková nákupní zóna. A bývá zde velká spousta lidí. Dají se zde aspoň pořídit nějaké drobnosti pro přátelé.

Každopádně jsou zde i zajímavá místa. Například tu jsou tuleni. Před zemětřesením tuleni do zátoky nevkročili, po zemětřesení se ale něco změnilo a oblíbili si na odpočinek právě toto molo. Dodnes nikdo neví, co se přesně stalo. Takže se molo nechalo tuleňům. Kdyby náhodou nebylo podívané dost, je možné zajít do akvária zátoky.

Blízko k molu 39 je molo 31 (je blíž, než by se mohlo zdát), odkud se lze dopravit trajektem na Alcatraz. Další profláknuté turistické místo. Připravte se, že na ten trajekt bude narváno. Je vhodné si udělat rezervaci. Mohlo by stačit tam zajít třeba i ráno na nějakou odpolední hodinu, ale lze to i přes internet.

Pravděpodobně každý ví, že Alcatraz byla věznice. Ale málokdo ví, že to nebyla pouze věznice. Alcatraz má podstatně bohatší historii. Původně to byla vojenská pevnost. Později jako věznice. Jeden z mýtů například bylo, že není možné přeplavat na pevninu kvůli žralokům. Pravda je ale taková, že žraloci tam sice jsou, ale žijící na dně s nezájmem o lidské maso. Takže problém je pouze studená voda se silnými proudy a dva kilometry k pobřeží. Dnes je to rezervace pro ptactvo, které tu má mírumilovný pobyt bez predátorů.

U posledních fotek je například vidět pokus o útěk. Jakou díru si udělali a čím se museli protáhnou. Na další fotografii je poté vidět, do jaké temnoty vás za to mohli zavřít. Pokud jste tedy neschytali kulku do zad. Bylo to děsivé i s otevřenými dveřmi.

Na poslední fotce je vidět, jaký měli někteří vězni výhled. Prý při některých oslavách (tradičně Silvestr) byly tyto oslavy díky větru dobře slyšet.

Po návratu můžete jít dál se podívat na další most spojující San Francisco a Oakland. Dobré je ho navštívit v noci, protože je na něm nainstalována světelná show. Ale nepochybuji, že máte ještě světlý den, pokud jdete podle mých pokynů. Ve skutečnosti jste museli mít noc tak dvakrát. :-)

Na Embarcadero můžete poté nasednou do streetcar, na trasu F, která dál vede podél Market St. Je to taková tramvaj. Hodně stará tramvaj. Otevírání oken na kličku a tak. Mrkněte se řidičovi do kabiny, pobavilo mne tam spoustu vtipných čudlíků.

A kam se odsud dopravit? Kam chcete, třeba k hotelu, ve kterém přespáváte. Nebo do nějakého klubu. Třeba Bootie na rohu 11th a Harrison St. Pokud tam uvidíte Davida, tak ho ode mne můžete pozdravovat.


Po zábavě a rušném městě je dobré navštívit nějaké klidné místo. Doporučuji Wave Organ na severním pobřeží na začátku cesty ke Golden Gate mostu. Před přibližně padesáti lety to tam vybudovali nějací umělci. Řekněme, že to je hudební nástroj, na který hrají vlny. Jen si tam sedněte a poslouchejte. Docela úžasné! A s pěkným výhledem.

Abychom zůstali u toho klidu, doporučuji navštívit Golden Gate park. Ale pozor, není to ten u mostu, ten se jmenuje Presidio. Každopádně to můžete vzít přes něj, protože tam najdete Walt Disney muzeum. Kdo by nechtěl vidět skutečný úvodní zámek z každé Disneyovky, že? :-)

Golden Gate park je dost velký. Naštěstí lze park projet zábavně na segwayi. Je to opravdu sranda. Dokonce vás provedou i cestičkami mimo asfalt a nebo nechají chvilku na vyblbnutí.

Osobně jsem v parku navštívil muzeum umění (Fine Arts Museum) a akademii věd (California Academy of Sciences). První tak nějak omylem, chtěl jsem vystoupat na rozhlednu a pokochat se. Jaksi jsem nepochopil, že rozhledna je běžně přístupná a tak jsem si pořídil vstupenku. Ta byla ale nutná jen pro museum umění. Když už jsem měl vstupenku, šel jsem se podíval… tohle ale stejně nepochopím. Co lidi dokážou vidět na skvrnách. Ale něco málo se mi tam líbilo, to jo, třeba jeden obraz, který nádherně vystihuje San Francisco.

Akademie věd byla mnohem lepší. Určitě se tam běžte podívat, bude to přínosné. Nejen že tam najdete všechno možné, ale samotná budova je zajímavá. Jak je například ekologicky navržená a jak mají udělanou střechu.


Tím už máte prošlapané San Francisco křížem krážem. Na čase vyrazit do okolí. Já jsem moc času na projížďky kolem už neměl čas, takže mohu doporučit pouze Muir Woods. Prales s opravdu obrovskými stromy, které se zde pokoušejí zachránit. Zajímavé však je, že jeden způsob je prodej suvenýrů v podobě dřevěných propisek. Udělal jsem jim radost a žádnou nekoupil. :-)

Já jsem udělal chybu, že jsem se nechal svézt autobusem, protože jsem neměl dostatek času na projití. Klidně bych tam zůstal déle než dvě hodiny.

Samozřejmě je San Francisco technologické místo. Sídlí zde spoustu firem a některé mají svá muzea. IT člověk neodolá a pojede se podívat…

Nebo sem přijede kvůli nějaké konferenci. Třeba jako já kvůli Google I/O.


Pokud budete mít štěstí jako já, můžete zažít akce jako maraton (Bay to Breakers) či karneval (Grand Parade Carnaval).

Maraton je běh od zálivu k oceánu, který začíná brzy ráno. Já ale nevstával a tak jsem zažil jen tu část, kdy se v kostýmech s alkoholem v ruce (samozřejmě je alkohol zakázán) prochází běžecká trasa. Za nimi je pak popohání úklidová četa, která se snaží za nimi uklidit ten svinčík (že ho bylo!). Místní to považují za takový svátek na který si berou dovolenou nebo se vymluví na nevolnost. Pokud v průvodu navíc narazíte na známé tváře, které vám ukáží, jak tento maraton slaví, to je pak teprve poznávání kultury!

Karnevalový průvod se skládá z několika různých latinskoamerických a karibských vystoupení. Hezká podívaná.

Tyto události jsou v květnu. To abyste věděli, kdy San Francisco navštívit. :-)

K té době návštěvě byste ještě měli vědět, že je SF mezi květnem a říjnem největrnějším městem v Americe. Ale to vás bude trápit jen pokud budete chtít navštívit oceánské pobřeží. Což ale není důvod, proč byste měli navštívit SF (což ale není důvod se tam nepodívat).


Bylo by ještě spoustu co napsat, ale už tak je to dlouhé. Takže: bye bye, zase příště se zápisky z Nového Zélandu!