v kategorii Kdo tvrdí, že má perfektní vztah, lže dodnes.
Nikdo nemá perfektní vztah.
Nikdo není plně spokojen v každou možnou chvíli.
Jen se podívejte kolem. Pokud ležíte na pláži s paraplíčkem v drinku po ruce, nevidíte tam náhodou pár, který leží vedle sebe, oba čučí do svého telefonu jak vyvorané myši a jen jednou za čas se usmějí pro selfie?
V případě, že nejste na dovolené u moře, třeba v tramvaji, šalině či električke? Nebo prostě kdekoliv. Udivuje mě, jak lidi dokážou přepnout na dokonalý Instagramový výraz během několika málo milisekund.
Takový stav nepovažuji za perfektní vztah.
My se o nic takového nesnažíme.
Ani nechceme.
Nás baví i odvrácená strana. Máme několik témat, kterých se navzájem děsíme!
Třeba Lenka mě děsí dětmi. Ve dvaceti jsem se rozhodl, že je chci ve dvaceti nebo ve čtyřiceti. Aby byly buď rychle z domu a já si mohl pak užívat ještě s nějakými silami. Případně abych si nejprve užíval a trápil se později, kdy už mi bude víc věcí jedno.
Lenka mi dala deadline přesně uprostřed!
Lenku zase děsí stěhování a já chci bydlet v mém zrekonstruovaném bytě. I samotnému balení na několik dní předchází náročný rituál. Začne asi tak týden před odjezdem, nic moc se neudělá (spíš to nic) a pak se vytáhne velký kufr, kam Lenka jednoduše naháže vše a nevejde se jí to tam. V době odjezdu. Naštěstí mám natrénováno a tak si dám rychlý tetris a můžeme vyrazit jen s hodinovým zpožděním.
Bohužel stěhování nebude tak snadné jako výlet na pár dní, takže se nebojím vyhovět protiútokem „jasně, budou děti… u mě doma!“
kanálu