Co s penězi?

cs v kategorii family • 3 min. čtení

Nejsem moc motorný, co se peněz týče. Do Prahy jsem přišel s prázdným batohem a na vše jsem si musel nějak našetřit. Kolega v první práci mi říkal, že se nešetří, ale vydělává. Jednoduše něco chci, tak na to vydělám ideálně jednou výplatou či (spíš) fakturou a mám to.

To bych ale mohl chtít tak maximálně varnou konvici a lístek do Brna. Žádné horské kolo či velkou cestu na Havaj. A tak jsem šetřil. Dokázal jsem naspořit na kde co. Dokázal jsem si i tak splnit sny.

Za tu dobu jsem se však vypracoval a začínám chápat, co tím kolega tehdá chtěl říct. Jsem v situaci, kdy mohu vydělat, ale stále mám zvyk si nahrabat zlaťáky pod sebe. Pud z doby, kdy jsem počítal každou korunu.

Musel jsem tedy něco s penězi začít řešit. I když finanční manévry mi moc nejdou, jedno vím jistě: nechat je ležet na běžném účtu (a spořící účet v bance považuju za běžný účet) je jedna z nejhorších věcí.

Jenže mám morální zádrhely s investicemi. Jen tak hodit peníze do továrny na větší peníze se mi příčí. Nechci, aby vydělávaly na něčem, s čím nesouhlasím. Taky mi přijde úchylné platit vstupní poplatky. Vlastně celý ten systém finančních poradců zdarma mi přijde ujetý. Cokoliv zdarma vydělávající na reklamě není dobré pro mě, ale pro toho druhého. Jen to není vidět.

Mohl bych si investovat sám ručně, ale to mě za prvé nebaví, a především bych tady věřil víc jiným než sobě. A tak jsem doiteroval k nemovitostem. Kupovat něco velkého na investici s hypotékou taky není zdravý přístup. Navíc se nechci podílet na bytové krizi, kdy si málokdo může dovolit vlastní bydlení.

Proto jsme řešili, jak peníze ani ne tak investovat, jako zdravě (= napůl investičně) utratit za něco, co nám život zpříjemní. Sice máme na krku stále první hypotéku, ale splatit ji není ekonomicky výhodné; na jednu stranu bych se zbavil těžkého břemene, ale neměl bych žádný základ na cokoliv dalšího.

Finančně jsme aktuálně zajištěni dobře a přičuchli jsme k vinici, tudíž nám byt nevoní tolik jako dřív. Uvažovali jsme o částečném přesunu do baráku za Prahou. Naivně jsme mysleli, že si to můžeme dovolit. Že problém jsou pouze byty ve velkých městech jako Praha pro hodně málo vydělávající občany.

Cha! Velký kulový. Tchán mi říkal, že si taky myslel, jak jsou bohatí, ale přitom se dá říct pouze, že nejsou chudí. Na domeček za Prahou můžeme zapomenout, v podstatě i na domek na maloměstě. Maximálně tak v nějaké vesnici hodně daleko od jakéhokoliv města. Z města chceme, ale ne zas tak moc.

Tak jinak: pozemek za Prahou. Koupíme pozemek, kde by se nám to líbilo, zůstaneme zatím v Praze, a až to zase půjde, dáme další peníze do stavby. Dobře, dostali jsme se z osmiciferné částky na sedmicifernou. Ale půjčovat si nějakých pět milionů na pozemek, který je stejně už dost daleko, a vidina možnosti stavět ještě dál, to je fakt šílenost.

Pochopili jsme, že se nám v bytě líbí. Venkov si kompenzujeme vinicí. To však lze pouze v létě a pokud máme dostatek času. Vinici nemáme zrovna, co by člověk kamenem dohodil. Zkusili jsme to tedy jinak, podívat se na zahrádkářské kolonie v Praze. Jednu máme dokonce pouhých dvacet minut chůze!

Na pár metrů čtverečných takové zelené oázy uprostřed města vedle železničních tratí, silničních obchvatů, či motocrosového areálu stojí zástupy lidí. Krom toho všeho vlastníte pouze to, co je na zahrádce, nikoliv zahrádku samotnou. Může (a taky nemusí) se stát, že kolonie zanikne a postaví se místo toho nějaký obchodní dům. Zkusili jsme přesto hledat dál, až jsme při čekání ve frontě zjistili, že existují i pozemky kolem takových kolonií v osobním vlastnictví.

Bohužel, taky slepá cesta. Aspoň pro nás. Příliš drahé za holý pozemek, který je stále v hlučném prostředí. Každá taková zahrádka či zahrada ve městě má své ale, především hlukové ale. Jenže my se snažíme najít něco, kde si dáme od hluku velkoměsta trochu pokoj.

Změnou hledání jsme však narazili na chatové oblasti. Nekecám! V Praze se dají sehnat chaty hned na několika místech.

Tak se stalo, že už nemám problém, co s penězi.

Máme letní sídlo. Zahrádku k našemu bytu.

Pravděpodobně taky spoustu inspirace na další články. Stay tuned.








Může se vám také líbit

cs Lenka mě podvedla, May 26, 2021
cs Hodinový manžel, September 10, 2020
cs Jsi fascinující!, February 22, 2021
cs Život za covidu, January 11, 2021
cs Hop do trouby, June 18, 2019

Další články z kategorie family.
Nenechte si ujít nové články díky Atom/RSS kanálu.



Poslední příspěvky

cs Řemeslničina, September 10, 2022 in family
en Weather Station: Collecting Data, September 7, 2022 in code
cs Ploty jsou jen pro lidi, August 29, 2022 in family
en Arduino Weather Station: Hello World, August 15, 2022 in code
cs Objevujeme poklady, August 10, 2022 in family