Jak si dáváme vědět

Díky našemu chytrému (jak mu říkají markeťáci, já bych řekl hloupému) vysavači vím, že přibližně 25 procent našeho bytu vyplňuje různý nábytek. Zbylou plochu vyplňuje Lenka. Ráda si vše připravuje na různý hromádky a funguje výhradně na zemi. Pokud si potřebuje na něco vzpomenout v určitou dobu, položí daný předmět na místo, kudy asi půjde, až to bude potřebovat připomenout.

Mezi příklady mohu uvést hroumádku s věcmi do práce ve vstupní chodbě. Nebo prázdnou lahvičku/krabičku/obal/cokoliv na stole, u počítače nebo na chodbě (záleží, jakou metodou se to musí kupovat). Prostě se věci různě neustále po bytě posouvají podle aktuálního času. Když znáte Lenčin harmonogram, dokážete dle rozmístěných věcí na podlaze odhadnout nejen jaký je den, ale i kolik je hodin.

A pak jsem já, který si věci připravuje přesně opačně. Ideálně na papírek, nebo ještě lépe do elektronického seznamu, který mám dostupný odkudkoliv. To přináší zajímavé střety, nad kterými se neustále smějeme.

Třeba Lenka chtěla, abych dotáhnul šrouby u stolu. Můj notebook byl právě na tom stole a tak mi položila vrtačku na notebook. Její domněnka byla, že když přijdu domů a půjdu k notebooku, všimnu si toho, vzpomenu si a udělám to. Jak to dopadlo? Přišel jsem domů, potřeboval něco na notebooku, zaměřil se na cíl, vrtačku jsem odsunul a úspěšně šrouby nedotáhl.

Nebo si Lenka pořídila salát, který obsahoval papriku, kterou nemá ráda. Papriku nechala pro mě. V lednici u uzenin, které jím jen já. V domnění, že až si je půjdu dát, dám si k tomu i tu papriku. Jak to dopadlo? Dostal jsem hlad, otevřel ledničku, všiml si uzenin, dostal na ně chuť, papriky dal stranou a hledal dál, co bych si k tomu dal. Například rajče, cuketu, kedlub, … ale už jsem nevzal tu papriku, která nebyla v sekci se zeleninou.

Takhle bych mohl pokračovat. Každý týden máme takovou situaci minimálně jednu. Lenčina metoda na mě nefunguje. Nemáme si ale co vyčítat, protože ani moje metoda nefunguje na Lenku.

Jednou jsem se rýpnul při holení s elektrickým strojkem. Fakt šikulka! A zasvinil si bílou košili trochou krve. Lenka mi řekla, ať ji připravím na praní, že ji dá prát ještě to ráno. Tak jsem ji sundal a hodil do koše na bílé prádlo. Odpoledne jsem našel bílé prádlo nevyprané. Holt přípravou Lenka myslela hodit ji doprostřed koupelny, aby nešla překročit, nikoliv ji „uložit“.

Offline upozorňování nám nejde. Já věci uklízím a kvůli Lence jsem se naučil doma chodit opatrně. Nikdy nevím, co kde na zemi potkám. Aspoň online upozorňování nám jde. Na to používáme Keep a funguje se sdílením skvěle. Jen si Lenka jednou stěžovala, že téměř všechny karty v Keepu má ode mne nebo se mnou. Tak jsem trochu zaspamoval, aby si nemohla stěžovat, že téměř všechny, ale jednoduše všechny!