Když jsme přemýšleli, kterým směrem se z bytu vydat, abychom si přilepšili o zahrádku, u většiny možností nás děsilo množství práce. Jako nejděsivější bych zařadil prázdný pozemek, který na druhý pohled není ani trochu prázdný, nýbrž neskutečně zarostlý. K tomu rovinku či klid od rušné silnice, aby člověk pohledal. V závěsu následuje sice obstarávaná zahrada ale s chatou na zbourání.
Proto jsme byli velice nadšeni, když jsme našli plně zařízenou krásnou chatu včetně udržované zahrádky. Bezva! Veškeré řešení se redukuje na pár detailů (při porovnání s čímkoliv jiným), po kterých je možné se ihned nastěhovat. To je důležitý detail: jsem si jist, že v každém případě by nás čekalo spoustu práce, ale rozdíl je, pokud je to obyvatelné od začátku či až za rok, ne-li později.
Pochopitelně jsme se ptali, co v chatě zůstane. Takové kuchyňské kouty se počítají jako součást nemovitosti, ale co vše ostatní? Například postel v ložnici, gauč v obýváku, pračka v koupelně, věšáková stěna v předsíni, či míchačka ve sklepě.
Prý vše se prodává, jak je, jen osobní věci zmizí. Visely tam kabáty a pod nimi ležely boty. To byla naše představa osobních věcí. Což se nám líbilo o to víc. Teda, ta míchačka zabírala dost zbytečného místa, ale co už, za to všechno ostatní to stojí! Tak nějak jsem se na míchačku i těšil. Přišlo mi to bizarní.
Bohužel, nepodchytili jsme si to smlouvou, a při předání několik osobních věcí chybělo. Právě ta míchačka a pár dalších nemalých věcí. Docela smutné, neb najednou máme podstatně delší seznam, než můžeme začít chatu plně využívat.
Zároveň však vtipné. Kdo by to byl řekl, že míchačka je osobní věc!