Svatební šaty (aneb nějaký stres musí být)

Lenka nelenila a v podstatě hned, jakmile mi řekla ano (přibližně měsíc po té, co jsem položil otázku), se začala rozhlížet po šatech. Vybírání bylo komplikované, ale měla v tom docela jasno. Rozhodně ne bílá a ani barva, kterou běžně nosí. Vyhrála to žlutá. Ta jde dobře v retro stylu.

Našla si na Fléru jednu ženu, která dělá takové retro šaty, které se Lence líbí. Paní slibovala na dálku šaty „na míru“. Tedy že vezme předdefinovaný střih a doupraví podle třech základních Lenčiných rozměrů. Komunikace vypadala v pořádku a nadějně. Paní nám slíbila i ladící kapesníček a motýlek pro mě.

Problém byly stuhy. Chtěli jsme ještě ze stejné látky stuhy pro svědkyni. „Podle toho, kolik zbyde látky“ jsme dostali odpověď, než bylo na dlouho ticho. Bohužel nám ticho nevyhovovalo, neb jsme museli dle šatů vybírat oblek. Přeci jen svatba je jediné místo, kde se dle Špačka chlap ladí k ženě.

Trvalo dlouho se dozvědět, že se čeká na látku. Nechali jsme si taky kus poslat, když nic hotového ještě nebylo. Pak bylo zase dlouho ticho. Já měl mezitím za sebou měření, ušitý oblek, zkoušku, předělávku a dokonce oblek doma. Paní stále nic. Údajně se celou dobu čekalo na tu prokletou stuhu. Pak zásilka přišla…

Musím se přiznat, že jsem u toho nebyl. Píšu to tak, jak mi bylo řečeno. Lenka nechtěla, abych šaty viděl dřív, než pár minut před obřadem. Cituji:

Kapesníček a motýlek byly v pořádku. Stuhy nebyly vůbec. Ty, na které se čekalo. Prý pak měla problém s dítětem a už to prostě neřešila. Šaty jsem s pláčem v zoufalství schovala do skříně. Celý vršek neseděl. Ten vršek, který upravovala na míru. Mašle byla na zašedlé gumě, jako kdyby byla milionkrít opraná. Hrůza.

Šaty zůstaly ve skříni několik měsíců. Pak přišla svědkyně deset dní před svatbou a zatrhla, aby Lenka kamkoliv s tou hrůzou někam chodila. Poslala Lenku za svou tchýní. Šaty rozstříhala na kousky, zatímco jsme byli týden před svatbou na tanečním maratonu v Berlíně. Trochu jsem znervózněl.

Naštěstí to je výborná krejčová. Lenka si mohla vyzvednout tři dny před svatbou suprově padnoucí šaty. Tak dobře padnoucí, že připravená podprsenka už nebyla vhodná. Svědkyně byla přísná a poslala Lenku ještě den před svatbou sehnat jinou.

Naštěstí vše dobře dopadlo a Lenka vypadala úžasně!