Vyrazit do neznáma

Kdo mě čte pravidelně, pravděpodobně už ví, že já i Lenka jsme neskuteční plánovači. Žít prostě jen tak a čekat, co si vytáhneme z bonboniéry, nám moc nejde. Raději si naplánujeme, že to bude bonboniéra napůl čokoládová pro mě, a napůl jahodová pro Lenku, a že to bude v létě, kdy jíme hodně saláty, určitě ne na Vánoce, kdy už prasíme dost.

Zřejmě to umím dobře maskovat, protože to byla Lenka, kdo dostal k narozeninám diář „Rok malých dobrodružství“. Anebo pod svícnem je největší tma. Ale spíš jednoduše naši přátelé věděli, že jsme už vlastně jedna jednotka a budeme úkoly plnit oba.

Diář vytvořil Zibura. Jeho knihy jsou fajn, ale že bych hořel nedočkavostí si je přečíst, to zase ne. Z toho, co jsem četl, se vždy parádně rozjel, ale skončil sotva v polovině. Zbytek knih sjede do nudného tónu. Diář je prostě diář a nic podobného v něm nehrozí. I když je pln úkolů, jsou dobře rozdistribuovány a vymyšleny.

Na každý měsíc vymyslel čtyři velké úkoly, a pak na pár náhodných(?) dní něco menšího. Téměř vše jsme udělali. Něco jsme dokonce dělali už dávno, to nám šlo dobře. Například pohlédnout do plamenů, pozorovat ptáky, vydat se po červené a tak podobně. Nemluvě o tom si něco naplánovat!

Něco bylo horší, třeba si něco odepřít, postavit se strachu, či začít s něčím, co dlouho odkládáme. To jsou těžší úkoly, ale dali jsme je. Super byly úkoly vstát před východem, pohlédnout na svět z výše a vyzkoušet nový dopravní prostředek: vše splněno jedním ranním letem balónem!

Problém nastal, když jsme neměli plánovat. Prostě jen tak vyrazit někam, aniž bych věděl kam! Na potvoru to tam bylo ve dvou formách. K tomu ještě prožít noc venku. My, kteří plánujeme, abychom vždy byly na noc doma…

No nic, teď v zimě se nám do toho už tuplem nechce. Třeba to doklepneme v létě. Každopádně jeden z úkolů byl geocaching. Asi to nebude náš největší koníček. Známe lidi, kteří to hrajou jako pokémony; to nám nehrozí. Ale například kolem Českého Středohoří jsme toho již nachodili hodně a už jsme nevěděli kam vyrazit. S keškami je mnohem snažší se vypravit na nějaká místa znovu.

Pokud se vám taky někam nechce, protože to tam už znáte, pak můžeme vřele doporučit. Aspoň na takový rok to může vydržet a třeba taky poznáte místa, kam byste jinak nešli.