Co vše bychom měli dělat s dětmi?

Už je to nějakou dobu, co jsem psal o tom, co vše bychom měli dělat. Zmínil jsem, že děti jsou kapitola sama o sobě. Myslím, že je na čase ji napsat.

Nejprve pro připomenutí, že máme dva velké bloky. Spánek a práce, 15 až 18 hodin denně. Spánek můžeme škrtnout, práci pro maminky taky. No a vlastně všechno, co jsem psal, že bychom měli zvládnout v těch zbylých hodinách každý den. Čisté zuby? Přežitek! Vychutnat si každé sousto? Důležité je se najíst, nikoliv jak.

Takže, co nám nahradí program každou chvíli každý den?

• Nakojit. Samozřejmě.
• Vykrkat. Před, během, i po kojení. Až 30 minut. Maminka si může tak škrtnout posilování.
• Přebalit. Nejpozději každou čtvrtou hodinu, ideálně druhou.
• Namazat.
• Podat léky. Pokud nějaké jsou, jakože minimálně Déčko, někteří i Káčko, často i něco na prdíky či očička apod.

To máme minimálně třetinu dne v čudu. Pojďme se podívat, co by se mělo vejít do programu každý den:

• Hygiena. Jedna ráno a druhá večer. Děťátko by se mělo naučit dobrým mravům od mala.
• Masáže. Pomáhá to budovat vztah mezi rodičem a dítkem, od prdíků, a uvědomovat si tělíčko.
• Čas s tátou a mámou. Jak jinak se má naučit děťátko rozeznat ke komu patří?
• Tummy time neboli čas na bříšku. Po kroucení v bříšku je třeba natahovat pátěř. Než se dostaneme pořádně na břicho, mělo by se začít na zádičkách. Každým dnem celkový denní čas prodlužovat.
• Play time neboli poznávat svět. Číst černobílé knížky, osahávat různé předměty, poslouchat zvuky, atd. Taky každým dnem více a více.
• Procházka na světle. Nejlépe mezi dvanáctou a čtvrtou (odpoledne), nikoliv však, když je venku vedro, to spíš později. Hm.
• Rituál. Je jedno jaký, ale aby se mohlo miminko učit nějakému stereotypu.
• Číst. Například čtení pohádky může být rituál. Mělo by se však číst každý den. Chceme přeci, aby náš potomek měl bohatou slovní zásobu, že?

Už teď jsem napočítal tolik hodin, kolik se do jednoho dne nevejde. Přiznám se, nepočítal jsem to matematicky, teoreticky. Počítal jsem to prakticky. Jenže to není vše! Pak to pokračuje s aktivitami ob den, jako třeba koupání.

Ob týden či dva se musí navštívít nějaký doktor, což rozhodí úplně celý den. Miminka rostou rychle a oblečky připravené po ruce tento týden mohou být najednou malé. Taky se mezitím změnilo počasí. A tak se jde na návštěvu doktorky pouze v plence, protože žádný obleček nebyl po ruce.

Čas je zvlášní veličina. Rychle uteče. Především s dítětem. Nic se nestihne a celý den je pryč. Lenka nad tím vyzrála. Napsala si na seznam na každý den vyčistit každý jeden zub. Zdesetinásobila počet věcí, které denně stihne!

Samozřejmě tohle celé platí pouze v případě, že miminko netrpí prdíky. S prdíky to je jiné. Nejprve se miminko uspí. V našem případě to není nic náročného. Přibližně hodinku aktivní práce v tom horším případě. Jenže po deseti minutách spánku prdík, bolí, křičí, vzbudí se, křičí o to víc únavou, neví, co s tím, a hystericky křičí dál. Jsme rádi, když naši holčičku v takovém dni nakojíme a přebalíme.