v kategorii S dětmi se člověk nenudí. Vždycky je něco, co vyžaduje pozornost rodiče. Neustálou pozornost. Jakýkoliv jiný program ze života před dítětem je bonus.
Miminko jsme si přivezli z porodnice s lehkou žloutenkou. Řešení bylo jednoduché, stačilo nechat holčičku vystavovat sluníčku pouze v plence. Jenže zároveň byla na hranici zdravé váhy, vlastně pod ní, a měla o to větší problém si udržet teplo. Léto nám hrálo do karet, i když ne tak, jak by se mohlo zdát – i tak jsme museli přitápět.
Nažloutlá barva odešla rychle. Neradovali jsme se dlouho. Naše pozornost se přesunula na oko. Byl tam zánět, který ne a ne odejít. Nejpřirozenějším lékem by mělo být mateřské mléko. No ty akrobacie ve třech! Hrát twister se zdá jako jednodušší alternativa. Stejně to nepomohlo, ani kapičky, až větší draslo zabralo po několika týdnech.
Čělíčko a vlásky se už nemohly celou tu dobu dočkat, až si všimneme vyrážky. Seborea v podobě žlutavých šupinek nám znepříjemnila život několikrát. Prý miminka nijak netrápí, ale pěkné to není a je třeba to řešit včas, než se vytvoří zánět. Olejíčkování a kartáčování však už miminka, aspoň to naše, teda trápí. Asi proto, že pak na všech fotkách vypadá jako pankáč.
Mezitím začalo perfektně fungovat kojení. A s tím prdíky. Téměř při každém prdíku náš drobeček křičel, jako kdybychom trhali ruku. Ty prdíky nedali pokoj ani pět minut po usnutí, což samozřejmě naše miminko ihned vzbudilo. Údajně strava matky ovlivňuje chuť mléka, ale nic jiného. No, museli jsme postupně odebrat vše až na brambor s rýží.
Konečně jsme mohli v klidu spát, když to naše dítko začalo chrčet a lapat po dechu. Zřejmě jsme si z návštěvy doktorky přinesli taky rýmu. Jenže novorozenci ještě neumí smrkat. Znovu má pomoct mléko, ale takhle komplikované akrobacie jsme nedokázali vymyslet. Slaná voda nepomáhala, manuální odsávačka nic nesvedla. Dle komentářů na internetu jsem se použitím vysavače zařadil mezi brutální rodiče, ale když se snížením průtoku nastaví tlak na tak akorát, měli byste vidět ten úsměv dcery, když se mohla zase nadechnout.
Po rýmě přichází očista. Žádná jiná, než očista trávící trubice. Do této chvíle jsme měli plenky, resp. jejich obsah, rozumné. Průjem vyděsil a zkomplikoval situaci, ale jestli jsem byl na něco psychicky připraven, tak na posrané plenky. Na co jsme připraveni nebyli, je, že děti mohou kadit a blinkat dohromady. Takže buď manželka držela malou nad kyblíčkem a malá u toho blinkala, nebo ji měla na rameni a ta u toho kadila.
Stejně to nestačilo. To množství viditelných prdů, jak tomu u nás říkáme, způsobilo opruzeniny. Fakt ošklivé. Potřebovala ideálně celé dny bezplenkovou metodu a větrat. No kolik počůraných a pokakaných triček a tepláků Lenka měnila během krátké chvíle! Lenku jsem doma nacházel v šílených stavech.
Jednou jsem ji našel hodně vyděšenou. Maminky se prý dělí na dvě skupiny. Na ty, kterým miminko ještě nespadlo, a na ty, kterým už ano. Tak nám už ano, už dokázala udělat dostatečný pohyb, aby sjela z matrace. Naštěstí naše matrace byla nízká a na zemi. Přesto celá rodina žila tímto okamžikem ještě několik hodin.
Nic se však nevyrovná zoubkům. Když bolí dásně, nespí, chce pít, zároveň se neustále odpojuje, proto raději hltá, neustále tak potřebuje krknout, křičí u toho, do toho prdí a křičí o to víc. Otázka je, koho několik hodin takového točení v kruhu nevydeptá. Přitom googlení prozradí, že takové situace jsou normální. Úplně normální. Musí se vydržet. Jenom. Několik měsíců. Asi tak tři. Dlouhé tři měsíce.
Jednou během toho čtvrtého trimestru se mě Lenka zeptala, jestli bych teď souhlasil s tím psem, kterého jsem odmítal kvůli venčení třikrát denně. :D
kanálu