v kategorii Kolem vinice v Českém středohoří je krásná příroda. Jezdíme tam rádi, především v létě, a rochníme se tam na sluníčku v trávě. Když jsme tam my, nejsou tam oni. Nemají rádi náš puch, nebo vedro, možná zeleň. My jsme rádi, když tam nejsou. Ještě radši bychom byli, kdyby se vinici vyhnuli i přes zimu.
Jeden by si myslel, že takový plot kolem celého pozemku něcemu pomůže. Asi si to myslí spoustu sousedů. Jenže divokým prasatům jsou ploty ukradené. Jakmile někde něco ucítí, prostě jdou hlava nehlava. Ani majitelé nezajímavých pozemků se problému nevyhnou. Nejchutnější pozemky nebývají vedle sebe a tak si prasata přes ty nezajímavé tvoří dálnici. Někde je dobře vidět, kudy pravidelně chodí, neb majitelé už vzdali boj s neustálým opravováním plotů.
I my jsme to vzdali, aspoň přes zimu. Dokud nejdou po víně, ale jen se hrabou v zemi kolem, ať si hrabou. Přes tuhle zimu nám takhle zorali poměrně velký kus, který se využil na zasazení cibule. Snad jim bude chutnat.
Divokých prasat jsem si jednou všiml i v naší zahrádkářské kolonii v Praze. V zimě jsme párkrát přijeli a nic rozhrabaného nenašli. Troufám si tvrdit, že náš svažitý stupňovitý pozemek, s kovovým plotem, nebude mít s prasátky problém. Nemají se k nám jak dostat, a pokud k nám seskočí, nebudou mít už jak se dostat stejnou cestou zpět.
Je to dobrý plot. Navíc se mi líbí, je takový pěkný.
Aspoň se mi líbil do chvíle, kdy jsme seděli na houpačce, viděli přijít menšího psa, který se začal točit dokola, jako kdyby si honil ocas, ale ne, zastavil se, hodil bobek, a odběhl zase pryč. Pozoroval jsem ho a plot možná zarazí prasata, ale už ne menší zvěř. To vysvětlilo všechny ty bobky, které jsme každý týden nacházeli.
Zdá se, že jednoduchý fix v podobě přidání textílie problém vyřešil. Žádný pes už od té doby nepřišel. Kočky to však nezastavilo. Ty stále zkoumají, co máme na talíři, a taky se jim líbí náš záhon. Aspoň, že si po sobě výtvory zahrabou, a vrtají se mezi rajčaty, nikoliv v nich.
kanálu