Řemeslničina

Jako lidstvo se postupně více a více specializujeme. Osobně si myslím, že to není nutně špatná věc. Jen to má své nedostatky jako všechno. Řekněme, že chcete něco, co není vaším denním chlebem. Máte v podstatě dvě možnosti.

První, vzpomenout si na předchozí generaci (pro mnohé už před-předchozí), která může být viděna skrz růžové brýle romanticky. Ta si totiž všechno udělala sama. Každý byl takový všeuměl. Porouchalo se auto? Žádný problém. Boiler? Opravíme. Díra v plotě? Někde v kůlně určitě bude něco, co půjde použít.

Jenže v době, kdy i toustovač na vás může mluvit, a nedivil bych se, kdyby i plot měl v sobě čip, si toho moc sám udělat nelze. Proto druhý způsob, například na výměnu starého kotle za elektrický, si raději pozvete odborníka.

Měl jsem nápad podpořit lokální řemeslníky. Stále si myslím, že to byl dobrý nápad, jen jsme holt narazili na pána, co umí pouze tu svou práci. Bohužel, komunikace s klienty mezi jeho náplň práce nepatří. Natož domluva termínů. Termíny a (pouze brečivá) komunikace jsou důležité až v případě, že má klient zaplatit za nedokončené dílo.

Chtěl jsem od pána řemeslníka více věcí, ale raději jsem se do toho pustil sám. Sám také umím udělat něco málo, pak narazit na problém a přestat na nějakou dobu. Po dlouhé době se k projektu vrátit, dotáhnout to do MVP (česky minimální životaschopný produkt) stavu a vykašlat se na finální řešení. Rozdíl je v tom, že sám na sebe se nebudu rozčilovat.

Kotel sice stále neběží, za to mám dozateplenou střechu, vyměneny dveře a položen koberec, který udělal tolik tepla, že už snad kotel mimo tuhou zimu ani nebude potřeba. Dodělat střechu mi dalo dost práce a taky jsem se narozčiloval dost; domů jsem však odjížděl s dobrým pocitem.

Zajímalo by mě, zda to tak mají i takoví elektrikáři. Ještě jsem nezažil, aby přijel elektrikář, podíval se na rozvodnici a řekl něco ve smyslu „to vypadá dobře.“ Nebo aspoň neutrální „nojo, to bude práce, takhle se to dnes už nedělá.“ Ne, zatím jsem vždy slyšel, jak je to celé na hovno a práce na několik dní. Druhý den ale nikdy nikdo znovu přijít nemusel, nakonec se to zvládlo za odpoledne. (Protože se zavřelo oko, nebo obě, a spoustu se toho nechalo na toho dalšího nešťastníka.)

Komunikace s řemeslníky je… no lepší si to udělat sám. Jen pokud nechcete nadávat sobě, ale někomu jinému, je vhodné se někomu ozvat.