Pro nastavájícího otce je prvotních devět měsíců náročných. Neočekávám, že zbylé roky budou jednodušší. Co myslím, je, že se nedokážu do role vžít. Od poloviny těhotenství mi aspoň pomáhají kopance.
Snažil jsem se být u všech prvních kopanců. Tuším, že miminko bude po mamince. Lenka umí být v krizových situacích extrémně klidná. Například, jednou držela těžký květináč, a kytka jí přepadávala. Neměla moc času, než se vše zřítí, přesto mi řekla klidným hlasem, až budu mít chvilku čas, ať přijdu.
Nebo: těhotné jsou snadno dojaté a potřebují obejmout. Takže přišla ke mně do pracovny, tam stála a čekala, až se na ni otočím, a pak teprve otevřela stavidla s tím, že potřebuje obejmout.
No a bebátko mi se stejným klidem odpovědělo na mou první otázku jedním dlouhým a dvěmi krátkými kopanci. O významu není pochyb, protože jsem miminko těsně předtím naučil celou morseovku. -. N . E.
Ne?!
Odpověď mě natolik vzala, že si už ani nepamatuji otázku. Rozhodně ne nebyla hezká odpověď. To nám ta puberta začíná brzy.
Později jsem zkusil nechat miminko si vybrat jméno. Pokaždé, když jsme vybírali, byl klid. Dokud jsem neřekl maminčino jméno. Na Lenku pohotově vždy zareagovalo. Omlouváme se, ale už nejsme v době samých Josefů Nováků.