v kategorii Na vinici jsme začali jezdit v dubnu. Znáte to: březen, za kamna vlezem; duben, ještě tam budem. Kamna sice máme, ale jsou nám prd platná, pokud jedna prasklá okenní tabulka je nahrazena tenkým plastem, a okenní rám je ztrouchnivělý. Únik tepla nebyl zanedbatelný. Pokud jsme nechtěli čekat s návštěvami do léta, museli jsme okno vyměnit.
Doma máme byt krásně zařízen. Snažili jsme se, aby vše spolu dobře ladilo; od podlahy přes nábytek po doplňky. Designér by určitě měl plno námitek, ale je to náš útulný domov. Vinice je přesný opak. Chatka je slepenice všeho, co se zrovna našlo pod rukama. Úhlednost by člověk pohledal, ale to dělá vinici svým způsobem taky krásnou a útulnou.
Proto jsme nechtěli nastolený stav narušit a nekupovat okno nové, natož plastové. Problém je, nikdo po celé repulice nenabízel ojeté okno o rozměrech 85 na 95 cm. Nejbližší, co jsme našli, bylo 90 na 90. Brali jsme ho všemi deseti a jeli se s tím menším zádrhelem nějak poprat.
Po cestě jsme si z druhé ruky našli pro jistotu ještě hranoly a lišty. Ani jsme nevěděli, jak moc budou užitečné! Stěna neobsahovala totiž žádné lišty. Celou stěnu držely po hromadě pouze palubky, ke kterým bylo připevněno okno a vnitřní sádrokarton. Mezitím byla hodně zašlá výplň.
Nechtělo se mi sundávat celou vnitřní stěnu, ale bohužel jiná možnost nebyla. Krom jiných rozměrů bylo nové okno taky výrazně těžší, které by palubky samotné už neudržely. Takže jsme celou stěnu naměřili, připravili si latě a natloukli je tam s novým oknem.
Celá stěna je nyní mnohem bytelnější! Už se ani nehne.
Náročnější operace byl tetris na poskládání sádrokartonu zpět s potřebnými úpravami. Ideálně tak, aby nebylo poznat, že se cokoliv dělalo a malůvky na sebe navazovaly. Více méně se povedlo.
Nové okno je super, jen jsme teplo nevyřešili. Bohužel zmíněná výplň moc nepomáhá a přes palubky dovnitř fouká. Oknem jsme otevřeli Pandořinu skříňku. Další na pořadu dne je stěna samotná…
kanálu