Nové okno je super, ale nepomohlo tak, jak jsme čekali. Jelikož stěna je tvořena pouze palubkami, sádrokarónem a hodně starou výplní, která už moc nevýplňuje, sice nám dovnitř neprší, ale stále fouká. Ani první májové počasí nepomáhalo a museli jsme díry nějak vyřešit.
Před operací okno jsme čekali, že budeme potřebovat montážní pěnu. Jelikož jsme ale okno jednoduše přibili k novým latím, a tím celou stěnu pořádně zpevnili, pěna nám zůstala. Úplně vhodný tool na vyplnění děr. Aneb byl zrovna po ruce. :-)
To stačilo na to, aby se dalo na vinici spát i v nepříznivém počasí. Aby to však datlové zase nevyklovali, museli jsme vyřešit díry v palubkách zvenčí. Někdo by řekl, že by bylo fajn staré palubky sundat a přimontovat nové. My však máme na tyto potřeby termín vinice style.
Jednoduše se pořídili palubky, které jsme přitloukli přes ty díry mezi starými palubkami. Než se však mohlo přibíjet, bylo potřeba je namalovat. Přijde mi, že jako programátor nejsem u manuální práce marný, ale malířem opravdu nebudu. O zkombinování palubek a barvy se postarala Lenka.
Já si šel hrát až s úhloměrem a pilou, která umí řezat pod úhlem. Abych ty latě mohl hezky nařezat přesně pod stříšku.
Lezl jsem po štaflích a snažil se zjistit ten správný úhel. Kamarád matfyzák při pohledu na štafle položil otázku, zda nebude lepší si ten úhel spočítat. Sám se mi přiznal, že mu to vždy ujede o několik čísel, čímž mi potvrdil mou teorii, kde teoreticky mezi teorií a praxí není rozdíl, ale prakticky… jsem si to raději změřil.
Samozřejmě, na každé straně je úhel trochu jiný. Průměr byl 53,5°. Samozřejmě, pila uměla maximálně 45°. Což o to, s tím jsem si i poradil. Ale dojde vám, že každá strana musí mít ten sklon na jinou stranu? Mně to při prvním řezu nedošlo…
Po této operaci nám už do postele nefoukalo. Zato jsme se propadli v podlaze v „místnosti se sprchou“…