Pokládal jsem si otázku života, vesmíru a vůbec. Proč jsme tady, jak jsme se sem dostali a co za problémy řešíme. Není to vůbec banální otázka! Roky, celé dva, jsme se válel v knihách o historii, případně na gauči u dokumentárních filmů o historii, občas taky u stolu absolvoval kurzy historie. Pak jsem přes rok psal své dílo. V angličtině, abych už tak těžkou práci neměl náhodou moc jednoduchou.
Výsledek už několik měsíců po kouskách sdílím v kategorii věnované lidstvu. Zmíněné proč, jak a co je a bude v odkazovaných článcích popsáno ažaž. Pokud mám něco prozradit tady, tak důležité jsou meditace, kritické myšlení či pomáhání druhým. Aspoň to je recept na nalezení spokojeného života, další otázky, na kterou jsem hledal odpověď.
S meditací to mám zatím na štíru, takže pro mě platí co pro všechny ostatní smrtelníky: spokojená manželka = spokojený život.
Aspoň jsem v tomto případě mohl zapojit kritické myšlení a pomoct manželce. Spokojenou manželku mám, pokud se dobře vyspí. Což bylo ze začátku vztahu poměrně vzácnost, i přestože to bylo báječné oproti letům dávným. Lenka má velmi lehké spaní. Jakýkoliv pohyb nebo zvuk může způsobit mé neštěstí.
Proto jsme si pořizovali do nového bytu tvrdou matraci. Futon. Celá Lenčina rodina miluje tvrdé matrace, nějak se dobrali k futonu, no a teď už je ve všech postelích. My ho máme dokonce i na gauči (ve výsledku to je levnější než běžný gauč). Sám jsem se toho bál, ale musím uznat, spí se na tom bezvadně.
Ale! Samozřejmě to má svá ale. O každou matraci je potřeba pečovat. U normálních matrací se na to většinou zapomíná a nic moc se neřeší. Bohužel futon má výplň z přírodních vláken, o které je potřeba se starat více, což nám bylo výrazně vysvětleno.
Takže pravidelně každé dva týdny (jednou měsíčně, ale máme futony dva, pozn. korektora) futon otáčíme. A je těžký jako prase! Je to boj. Pro gauč nám doporučili nechat příšit na obal uši, aby se s ním lépe manipulovalo například při rozkládní. S těmi uchy to je mnohem příjemnější. Ucha by měl být naprostý standard na všechna použití!
S futonem se Lence spalo mnohem lépe, nebylo to ale ještě dokonalé. Chyběl malý detail, postel. Nechali jsme si obyčejnější starší kus. Po roce od rekonstrukce jsme se rozhodli do další výraznější investice a udělat tak spaní dokonalé.
Vyplatilo se. Sice mám zakázáno psát o… no prostě můžeme na posteli skákat jak chceme a nic ani lehce nezavrže. Byl jsem překvapem, že takovou postel lze vyrobit. Konečně se mohu v noci vrtět jak chci a Lenka mi to ráno nevyčítá.
Mise ještě nebyla splněna. Rok 2020 nám připravil fázi života, kterou ani jeden z nás nečekal: chataření. Máme malou chatičku s malou vinicí, kde bylo matrací pro celý regiment. Mohla by to být mega párty nebýt roku 2020. Nebyla by to ale párty na více než jednu noc, protože na žádné z těch matrací by nikdo nechtěl spát po druhé.
Různě jsme přeskládávali několikrát matrace sem a tam a měnili, na které spíme. Nic nefungovalo, na jednu nebo dvě noci to ale vydržet šlo. Po naší týdenní dovolené na chatě už nešlo jinak: kupovat nové věci nepřipadají v úvahu, proto Lenka obešla online bazary. Teď už máme futon opravdu všude.
Na vinici bylo nespočet matrací, ale postel je luxus. I to hlavní místo na spaní je na zemi. A futon bez obalu a na zemi je opravdu hodně tvrdá záležitost. Tak tvrdý, že Lenka měla opačný problém: nebudilo ji, když já jsem se pohnul, ale ta tvrdost, kdy se sama přetáčela. To stačilo vylepšit obyčejným roštem z druhé ruky.
Futon je tak těžký, že je jedno, jaký rošt jsme sehnali. Rošt nevypadal zrovna nejstabilněji, ale futon ho tak zaleh’ až se nezmůže ani na jemný skřípot. Přesto akorát odměkčil přehnanou tvrdost futonu. Máme tím dokonalé spaní už opravdu všude. Lence se spí parádně. Je spokojená. A tím i můj život.
To jsem se ale rozepsal, teď už musím jít. Lenka začíná mít hlad!