Zápisky z cest: Krakow

cs v kategorii travel • 8 min. čtení

Kamarádka Katrin mi oznámila radostnou zprávu. Nastávající změnu přijmení. Kamarádka, která se odstěhovala do zahraničí. Do Krakowa. A svatba že bude tam… někdo by neviděl radostně nutnost dopravy, ale jaký lepší důvod mít zase někam vycestovat, že? :-)

Navíc nevěsta umí perfektně předat základní informace pro cestovatele. Naposledy jsem od ní vyzkoušel návštěvu Norska, kde studovala.

Takže jsme s Lenkou jeli rovnou na prodloužený víkend. Hned od první procházky se nám Krakow zalíbil. Chápu, proč se nám Katrin nevrátila. Příjemně velké město; tedy velké, ale ne moc. I dál od centra se stále udržuje styl starého města. Kolem řeky je zeleň a široký pruh pro lidi, kteří nemusí poslouchat auta, natož s nimi zápasit. Cykloztezky. No prostě hezký!

Katrin dala na pátou příčku seznamu pro turisty starou židovskou čtvrť. V té jsme bydleli, takže jsme si ji prošli dřív, než jsme si uvědomili přítomnost židovských symbolů všude kolem nás.

Kdybychom si instrukce přečetli dřív, věděli bychom, že v židovské čtvrti to prostě žije. Je tam plno barů a hospod a… moc se nevyspíte.

Aby toho nebylo málo, je tu ještě tržiště na Placu Nowym a na něm údajně nejlepší zapiekanka (zapékanka). Je to fakt obří a nedá se to jíst nijak vznešeně. Zaserete se. Zlatý burger! A přitom to vypadá jako pizza na bagetě.

Dál jsme došli k tomu nejdůležitějšímu, k hlavnímu náměstí Starého města. Neboli také rynek. Perfektní místo, „kde se dneska prodávají cetky“.

Krom cetek jako další, co jde vyzkoušet všude po centru, jsou obwarzanki (obvařanky). Česky jednoduše kulatý rohlík. Jak dva loupáky proti sobě, jen nejsou sladký. Přesto dobré. Pochutnal jsem si. :-)

Tak pět minut od rynku je Wavel. Hrad, který je směsicí všeho možného. Lenka mi dala fotoaparát do ruky se slovy „to je takový bordel, že nevím, jak to fotit“. Vymyslete si barvu a tvar a někde to tam najdete, aniž byste se museli moc snažit.

V turistické brožuře od Katrin jsme dostali informaci si nekupovat vstupenku dovnitř. Dle ní stačí venkovní podívaná, která je zdarma. My sice uvnitř nebyli, ale sdílíme stejný názor. :-)

Hlavně nepropásněte draka, který rozhodně není poznat! Nejlépe počkat na západ…

Dál jsme dostali doporučení omrknout Kościuszki (koštušky) kopec, poctít polského generála. Nebo se podívat na nejvyšší bod v jinak placatém Krakowě. Plus Schindlerovu továrnu, muzeum druhé světové války v Krakowě. Muzeum Katrin hodně doporučuje, fakt hodně.

My se však rozhodli si dát doporučovanou Good Lood zmrzlinu. „Nejlepší zmrzlina na světě.“ stálo v návodu. Musel jsem se na ni podívat! Ale na světě bych neříkal. ;-P Rozhodně to je skvělé gelato. :-)

No a po té zmrzlině jsme vyrazili do blízkých solných jeskyň. Z nich jsem si odvezl několik poznatků:

  • Moje angličtina je super. Aspoň údem nemyslím dřevo.
  • Chytře malovali chodby na bílo, od které se lépe odráží světlo. Dnes už na to díky elektřině prdí.
  • Zdi prošpikovali, aby se chodby nerozpadly.
  • Jeskyně obsahovaly dost plynu, který se držel u stropu. Zapalovali ho dlouhými klacky, zatímco leželi u země. Málokdo se dožil stáří.
  • Vzduch je uvnitř velmi zdravý. Ne nadarmo existují solné lázně.
  • Sůl byla tak významná, že tím i platili. Představte si, že vaše výplata jsou třeba dva pytle soli… sůl nad zlato?
  • No a představte si, že tam lidi plnohodnotně žili.
  • Byla tam fakt tma. Šílená tma. Osobně si nemohu představit tam žít celé dny pouze s pochodní v ruce.
  • Dnes tam dělají i třeba koncerty. Nejkrásnější místnost si lze pronajmout, například pro svatby, což vyjde na tisíc euro za dvě hodiny. Což jsem čekal víc.
  • Solné jeskyně navštěvuje hodně lidí. Necelé tři miliony lidí ročně. To odpovídá sedmi tisícům denně. Pokud nechcete čekat fronty, přijeďte v pondělí, kdy lidi moc necestují.

Mimochodem nejsilnější zážitek z jeskyň byl výtah! Aneb malý stísněný černý prostor, který se různě klepe, a jede rychle vzhůru. Brrr.

Nesmím zapomenout taky na pár postřehů ze svatby.

  • Svatby dělají v Polsku velké. Sto lidí je nic.
  • Všichni hosté se zvou na celodenní program.
  • Na programu je několik servírovaných jídel.
  • A taky švédský stůl a dort a dezerty a všechno možné.
  • Dojídá se ještě v neděli.
  • Po celou dobu je neustále dostupná vodka.
  • Neustále se tancuje a zpívá. Připadal jsem si jak na Moravě.
  • Chvílemi zase jak v Rusku, aneb když zkoušeli ála kozáčka apod.

Více o rozdílech svatby v Polsku a Česku napsala Katrin sama na svém blogu: czeszkawpolsce.pl/40-na-weselu

A na závěr trochu poezie, která nás ráno bavila. „chou caillou genou“ stálo na hrnečku. Lenka umí francouzky a tak mi četla… „šukajú ženu“. No fakt! Dejte si to klidně i do Google Translate.



Sdílejte:   Facebook   Twitter   Reddit   Tumblr   Pinterest




Může se vám také líbit

cs Zápisky z cest: Terezín, May 8, 2019
cs Zápisky z cest: Rumunsko (Drákula), April 1, 2019
cs Zápisky z cest: Berlín, vol. 2, September 14, 2018
cs Zápisky z cest: Paříž, June 11, 2018
cs Zápisky z cest: Irsko, May 22, 2018


Populární v kategorii travel

cs Zápisky z cest: Dominikánská republika, October 11, 2016
cs Zápisky z cest: Island, April 15, 2017
cs Zápisky z cest: New York, August 6, 2017
cs Zápisky z cest: Nový Zéland, March 9, 2015
cs Zápisky z cest: Irsko, May 22, 2018