Kovářova kobyla

Kovářova kobyla chodí bosa a Lenčin manžel chodí křivě. Ale pojďme to vzít popořadě.

Nikdy jsem neměl k pohybu blízko. Na základní škole jsem dokonce na tělocvik nemusel nějaký čas chodit. I tohle vám doktoři dokážou předepsat, pokud chcete. Stačí být pravděpodobně epileptik a upadnout při bruslení hlavou na led.

Nikdo se nerodí s bezvadnou motorikou, každé dítě se to musí naučit. Tím, že se dostane i do problémů. Ideální je děti nechat a motivovat k dalším a dalším pádům. Holt rodiče jsou taky jen lidi a někteří nechají své dítě umřít nepozorností, jiní zase opečovávají až moc, až dítě nemá prostor růst.

Mně doma říkali, ať se raději učím, protože se rukama neuživím. Je hodně důležité si dávat pozor, jakou zprávu chceme vyslat, protože nejen děti jsou skvělí ve vyplňování očekávání. A tak se stalo, že mám spoustu intelektuálních koníčků a minimum těch pohybových (pouze chůze a kolo, případně ještě plavání a lyže, vše ostatní mě nebaví).

Nejvíce pohybu jsem do svého života dostal tancem. Především salsou. Jeden rok to byl můj jediný pohyb, který se opakoval klidně i pětkrát týdně. Nejintenzivnější jsem vyzkoušel měsíc v kuse; to když jsem odjel na festival, ztama rovnou na tři týdny do New Yorku za těmi nejlepšími lektory, a vrátil se domů na salsa maraton.

Tímto intenzivním obdobím jsem ale dosáhl svého tanečního vrcholu, který mi postačuje. Trénovat dál mě už nedělá nijak víc šťastným. A tak to začalo upadat, resp. dostal jsem se do stavu, kdy jdu spíš po kvalitě než kvantitě. V tento moment jsem se dal s Lenkou dohromady. (Awww!)

Lenka je tak trochu grammar nazi co se pohybu týče. Přeci jen to má i v popisu práce, je instruktorka zdravotního cvičení. Její specializace jsou všichni křiváci sedící celé dny u obrazovky, kteří si nijak takto strávený čas nekompenzovali a teď už je pozdě. Samo sebou, myšleno v dobré víře, mě tlačila ke cvičení. Dobrá manželka motivuje svého manžela, aby byl lepším mužem.

Mně se ale nechtělo. Za to jsem jí dohazoval kolegu, který si stěžoval na bolesti. Měl nějaké nejapné poznámky, co se Lenčino webu týče, což jsem musel napravit. V té době jsem dělal weby a byla to moje vizitka…

Lenka souhlasila s jednou podmínkou. Moje křivost je zase její vizitka… Chytré! Web jsem vylepšil, ale Lenka mě vylepšit nestihla. Po necelém půl roce jsme toho nechali. Ode mě očekává víc než od svých klientů a byla na mě tudíž víc přísná.

Lenčina specializace je něco mezi jógou a pilates. Oboje se dělá na podložce, ale v případe pilates existuje i několik strojů. Třeba reformer nebo věž nebo židle.

Pan Pilates to vymyslel za první světové v nemocnici. Vojáci byli upoutáni na lůžko a tak přemýšlel, jak je udržet fit. No, po ruce byly především postele; jejich konstrukce a pružiny pod matrací. Stačilo vytáhnout pružinu, zaháknout za konstrukci a nechat vojáky posilovat. Mělo to úspěch.

Tak velký úspěch, že takový stroj je dnes drahá záležitost. I nejlevnější z nich, třeba malá židle, může stát klidně padesát tisíc a výš. Když jsou fitka zavřena a najde se příležitost mít takovou židli za „hubičku“ doma, nejde jinak.

Jednou jsem si s Lenkou zkusil reformer a bylo to docela fajn, tak jsem byl na židli zvědav. Udělala mi hodinu a byl jsem mile překvapen. Necítil jsem se tolik jako na náročném pohovoru (tj. na podložce) a byla to i zábava. Především pozice letadla či simulace chůze v sedě, tedy oboje hraní si s pružinami.

Přemýšlel jsem, jak to, že židle je lepší, než podložka. Lenka mi to prozradila: stroj pomáhá některé věci skrývat. Stroj mi pomůže udržet tělo ve správné poloze. Na podložce jsem na vše sám. Takže když ležím na podložce a začne mi říkat ať opírám sedací kosti, držím ramena dole, natahuju se za šošolkou a vocáskem, malíčky směřuju do strany, protahuju se do strany a prodýchávám u toho bedra; skončím nejdále u druhé instrukce, případně u posledních dvou. Nebo jedné.

S židlí to je taky někdy náročné, ale ne tak často. Občas tam jsou instrukce tři, což jde stále snadněji oblafnout, než šest. A hlavně jsem se naučil speciální výraz, když už mi Lenka říká moc instrukcí.

Použil jsem ho hned na začátku první hodiny se židlí, když mi Lenka řekla, ať se posadím na zem před židli. No chápete to? Pořídí židli, mám na ní cvičit a nemám si na ni ani sednout!

P.S.: Pokud vás bolí záda a chcete tu židli omrknout, dejte mi vědět a dohodím vám s manželkou rande.