Óda na kotel

Říkejme mu třeba pan BB. Nemá to nic společeného s fast foodovým řetězcem. Pan BB je řemeslník. O řemeslnících jsem psal nedávno, tady bych chtěl napsat ódu na jednoho konkrétního. Jen to bude bez rýmu, pouze jméno má Cimrmanovský dokonalý rým bé bé.

Kalendáře byly otočeny na stránku se zasněženými kopci. Únor za okny nebyl tak zasněžený, natož v Praze, v některé dny přesto rtuť v tubě klesala hluboko pod nulu. Nic příjemného na práci na naší nově získané chatě. Kamínka tam někdo už dávno odmontoval, a kotel nikdo nepoužil několik let. Ono by to stejně moc nefungovalo, protože rozvody byly rozpojené.

Vyhláška říkala, že tento typ kotle na tuhá paliva se brzy nebude smět ani používat. Rozhodnutí bylo jasné: jedna z prvních oprav bude kotel. Dáme tam elektrický a na tu další práci si zatopíme.

Můj nápad byl najít místního kotláře. Přišlo mi jako skvělý nápad podpořit lokální lidi, vypadalo to dobře i po první schůzce. Jakmile se práce domluvila a poslala se záloha… nic se nedělo. Ani dovolat se nedalo. Už už jsem přemýšlel rozjet pátrání po naší záloze, když se ozval, že na to brzy vlítne. Jen teda zapomněl zmínit, že nejprve bude několik týdnů pracovat v Německu.

Kalendář jsme si mezitím otočili na duben. Stále měsíc, kdy za kamny budem. Stále to stihneme využít aspoň na jarní chladné dny, když už jsme překlepali ty zimní. Pan BB přijel, ptám se jak mu mohu pomoct, a že prý není třeba. Ten kotel vypadal na kategorii velmi těžké váhy. Naprostá většina populace by s ním ani nepohla, ale prý to zvládne sám. Jásoň. Kdybych se neptal, asi se nebudu zlobit tolik. Jenže já se ptal! Další práce se odsunula na neurčito, protože si hnul se zády a nemohl zvedat ani telefon.

Myšlenku, že kotel vyzkoušíme ještě v sezóně, jsme vzdali. Prostě jsme si dávali chatu do kupy a pomalu ji zabydlovali. Problém byl, že pan BB měl naše klíče. To se mi nelíbilo. Chtěl jsem je zpět, ale nereagoval. Až najednou mi odpověděl, že samozřejmě mi klíče dá, vždať tam přijede on i elektrikář, a že potřebuje ode mě odpověď. Prý zapojení není u nás tak snadné.

Za prvé se úplně na začátku ptal na stav, ověřoval jsem si, že to nebude problém, a potvrdil, že to půjde. Najednou jsem zjistil, že naopak zapojení není v ceně, je to problém, a nějak jsem se měl dovtípit, že tam přijede elektrikář v náhodný den, kde bych měl být na další domluvu.

Nádech. Výdech. Ok. Zařídím si to v práci a přijedu.

Dostal jsem klíče, fakturu na deset tisíc za den práce elektrikáře a v ceně spoustu nadávek, jak to elektrikáři rádi dělají. Nejvtipnějí bylo, že jsem dostal zároveň i fakturu na doplatek práce za kotel. Starý kotel mi tam stále ležel, nový se ještě nezapl, žádné papíry jsem v ruce neměl, a prý to musí rozjet servisák. Ten mi však bez papírů nic neudělá, a pan BB mi ty papíry prostě nevydá, dokud nezaplatím.

Cukal jsem se. Prý jsem jediný ichtyl tohoto druhu na světě. Normální lidé zaplatili a důvěřovali panu BB. Všichni ostatní zákazníci to pochopili a byli s panem BB spokojeni. A já bych měl být po takové spolupráci také. Mi říkal. Nezapomněl zabrnkat taky na city, jak mi přeci pomohl dohodit elektrikáře, který mi to tam dal do kupy. Že bych měl být rád, protože to tam mám celé v prdeli. Poslední větu opravdu takhle použil.

Zkusil jsem mu připomenout naši dohodu a že nic takového nikde nezmiňoval. Já jsem poptával výměnu a zapojení kotle se vším všudy. Tak se mě ptal, kde v té nabídce je elektrikář nebo servisák? Není. A to jsem měl vědět. Aha! Takže servisáka si taky musím ještě zaplatit. Prima.

Moudřejší ustoupí, se říká. A ten moudřejší po zaplacení zbytku čekal další dva měsíce se starým kotlem na dvorku a novým nezapnutým neozkoušeným na stěně.

Kalendář se přetočil na červenec. Padaly rekordní teploty. V pokroví jsme měli i čtyřicítky. Štvalo mě, že si nemůžu přitopit, a tak jsem mu výhružně napsal, ať mi dá ty papíry, a zařídím si vše už sám. A taky že chci vrácení peněz za neodvezený starý kotel.

Najednou to šlo. Pár dní na to starý kotel zmizel a servisák slavnostně zapl ten nový.

Zdálo se, že vše běží.

A pak kotel začal blikat. Tlak spadl. Měl jsem volat v případě problémů servisákovi, kdyby náhodou něco, tak volám. Byl jsem i rád, že se už nemusím bavit s panem BB. Odpovídá mi, že tohle je na pana BB. Radoval jsem se předčasně. Navíc mi ještě neposlal fakturu a bohužel jsem se tou otázkou připomněl.

Nádech. Výdech. Vytáčím pana BB. „Bylo to v pořádku, tak to musí být OK. Umíte dopustit vodu? Dopusťte vodu a vyrovnejte tlak.“ Na otázku, zda se tohle bude dít opakovaně, mi odpověděl „prostě uvidíme“.

Po čase jsme objevili plesnivý koberec. Pochopili jsme, kudy tlak odchází. Je skoro prosinec. Tlak se nyní snad už drží. Zato po zapnutí kotle něco dělá v trubkách neskutečné rány při specifickém nastavení termostatů. Raději se tomu nastavení vyhýbám a neřeším. Máme teplo, třeba nám i zůstane.

Pokud byste narazili na pána připomínající BB jakýmkoliv způsobem, ode mě doporučení nemáte. I když… získáte tím určitě zajímavou historku.