Odšroubkovaná

Myšáku, to už je úplně vážné! Když sesypeme šroubky a jednou bych od tebe odcházela… tak bych byla úplně odšroubkovaná!

Tohle mi řekla Lenka asi tak týden před finálním stěhováním. Balili jsme a plánovali, co vzít dřív, co později, co kam dáme a tak. U šroubků jsme vymysleli dát vše do jiného a většího organizéru, kam se v pohodě vejdou moje i její šroubky.

Netušil jsem, jak moc jsou ženy vázány ke šroubkům. Vše probíhalo tak hladce. Vypadalo to, že Leknu nijak neděsí myšlenka se mnou bydlet. Dokud nedošlo na ty šroubky. Musím si to říct ještě jednou. Šroubky. Je to magické slovo. Nebo věc. Těžko říct, co to spustilo. Šroubky. To bych vážně nevymyslel.

Dokud se nebalí šroubky, asi to vypadá jen jako taková dovolená. To by mohl být zajímavý experiment. Kdyby žena šroubky nevlastnila nebo by si je s sebou nebrala, uvědomila by si, jak vážný krok to podniká?

Šroubky.

Odpanit jsem Lenku nemohl, tak jsem ji aspoň odšroubkoval.

Mám teď doma hodně šroubků.

A Lenku.

Co jsme to vlastně dělali před rekonstrukcí? Najednou máme moc volného času…