v kategorii Vinici říkáme vinice, protože tam je především vinná réva. Ale ve skutečnosti tam toho je mnohem víc, i když po jednotkách. A ze všeho se dělají pálenky. Ve výsledku nejde ani tak o to víno, jako o ty pálenky.
Třeba tam roste jedna meruňkovice. Tak velká, že jsme letos nevěděli, co s tolika plody dělat. Osobně mám radši ovoce, než pálenku, přišlo mi proto škoda to vše spálit a hledali jsme tak doma cesty, co s tím. Já jsem krájel a krájel a krájel, a Lenka hledala, jak se zavařuje.
Jde udělat strašně moc věcí a stačí vám na to obyčejná myčka! Máme kostky zavařené na sucho i ve vodě se solí, máme pečený čaj i marmeládu, a zbylé kostky ještě v mrazáku. Vyzkoušeli jsme vše, co jsme na internetech našli.
Akorát nám teda ty meruňky na sucho vzdaly boj s plísní snad ještě před vyhlášením války. Nevím, kdo vymyslel recept nechat meruňky beze zbraně. Znovu bych to nedělal.
Přijde mi ale zvláštní, že jsem v domácích zásobách nepotkal ořechovici. Na vinici máme jeden zdatný ořešák. Je to náš velký kamárád. Můj určitě; přes léto poskytuje bezvadný stín, kde se dají přežít horké letní dny.
Na podzim to s tím kamarádstvím není tak zřejmé. Stín už není pod stromem, nýbrž všude na zemi. Taky na střeše. V okapu. V sudech. Všude. To by nebylo až tak zlé, kdyby se pod tím listím nemaskovaly všude ořechy. Ale úplně všude.
Jeden strom a máme letos šestnáct tříkilových bedýnek, téměř 50 kilo. Hezky symetricky k tomu vychází časy: šestnáct hodin sběru (černé ruce šestnáct následujících dní) a téměř 50 hodin loupání (aspoň odhaduji na základě těch pár gramů, co jsme naloupali).
Nepíšu ty časy abych si postěžoval. Je to skvělé. Až osm ušetřených tisíc. Jenže loni jsme si domu odvezli pouze tři bedýnky, které jsme ani nestihli vyloupat…
…tak jak se dělá ta ořechovice? Prý že se tam hodí ořechy takhle vcelku!
kanálu