Chromebook Pixel

Už je to nějaký pátek, co mám Chromebook Pixel. Přesně od konference Google I/O, kde ho dostávali všichni účastníci. Chtěl jsem na něj napsat recenzi již dávno, ale vždy jsem úplně nevěděl, jak to podat. Chvíli jsem ho zbožňoval, chvíli jsem ho chtěl vyhodit z okna. Tak snad už nastala správná chvíle…

Názor na koncept Chromebooků

Zřejmě bude fér nejprve prozradit, že když jsem se prvně doslechl o prvním Chromebooku, úplně mě to nadchlo. Přeci je super mít notebook, za který se nemusí dát několik tisíc najednou, v ceně je upgrade, základní internet a o data se nemusím bát.

Znamená to sice doživotní měsíční platbu, ale kdo koupil notebook, který vydržel opravdu dlouho bez upgradu (a hlavně upgrade nepotřeboval)? Také to znamená, že je člověk s Chromebookem nucen dávat data do cloudu, ale není to, co chceme, a dobrovolně už děláme?

Tedy jsem fanda. Vidím tam ale menší háček – internet. Bez konexe nebo s velmi pomalou konexí je takový přístroj vhodný většinou jen na podložení stolu. Až však jednou bude dobré pokrytí LTE, věc se bude mít jinak.

První zátěžový test

Sice jsem se na Google I/O těšil na nový smartphone, ale Chromebook mě také potěšil. Žádný notebook jsem totiž neměl, dlouho jsem nějaký hledal a nemohl si vybrat. Místo notebooku jsem měl tablet. Ten se ale na americké síti nechtěl nabíjet, takže Pixel dostal šanci mi být po boku na dovolené.

Obával jsem se, že Chromebook neobstojí a raději zajdu koupit schopnější el. redukci. Trochu to urychlím: nekoupil jsem ji. Nebylo třeba. Velice mě překvapilo, co takový předražený prohlížeč zvládne. Ono totiž co člověk potřebuje?

• Mapy – Google Maps či mapy.cz.
• E-maily – Webových klienti často strčí ty offline do kapsy. Gmail může dokonce běžet offline.
• Dokumenty – Tady přijde častější pisálek k úrazu, ale pokud postačí Google Drive, opět funguje též offline.
• Poznámky – Pro poznámky nemá smysl startovat celý Google Drive. Na to tu je aplikace Scrachpad. Funguje ale tak napůl a u mě ji nahradila aplikace Google Keep, která funguje skvěle i offline.
• Fotografie – Importovat z fotoaparátu lze velice jednoduše. Stačí připojit kabel a vyskočí nabídka, zda naimportovat fotografie na Google Plus. Zde už mohou začínat trochu komplikace – v době offline lze sice fotografie nahrát jen do zařízení a uploadvat je později, jenže disk má omezenou kapacitu (32 GB nebo 64 GB); nezvládne import RAW fotek; občas se to kousne na poslední fotce, i když všechny jsou v pořádku doručeny do cloudu.
• Internet. Obsah.

Vše se dá internetem zastoupit a je to podle mého názoru budoucnost.

Co IT guys?

Stejně tak programátorské editory jako například Codenvy či Cloud9 jsou budoucnost. Je velmi pohodlné si nakonfigurovat IDE jen jednou, otevřít všechny projekty jen jednou, a mít tento workspace dostupný kdekoliv. Možnost pokračovat na cestách kde jsem doma skončil.

Ale jak říkám – programování v prohlížeči je budoucnost, nikoliv přítomnost. Prozatím výše popsaný scénář funguje tak napůl. Například Codenvy podporuje pouze vývoj webovek, které lze nakonfigurovat na Heroku, Google App Engine apod. Tedy použití nepodporované technologie či vlastního serveru vyřazuje Codenvy ze hry. Cloud9 je na tom trochu lépe – v beta verzi už má možnost mít workspace přes SSH. Tedy Cloud9 + vlastní server + tmux + SSH tunel = použitelné řešení. Stále to ale není ideální… Na malé úpravy však určitě postačující. Mimochodem, co jsem se bavil s CEO od Codenvy, prý také plánují SFTP sync s workspacem na vlastním serveru.

Výše jsem psal SSH tunel. Ano, to je opravdu možné. Po odemčení developer módu stačí v crosh konzoli zadat shell a Linux na pozadí je otevřen. Odtud už se lze SSHčknout kamkoliv. Takže pokud stačí vim, vlastně nic víc není potřeba.

Operační systém

Dobře, a jde tam dát i něco jiného, třeba Debian, a mít tam oblíbené IDE? Ano, lze.

Zkoušel jsem ChromeOS nahradit Debianem. Zkoušel jsem mít s ChromeOS paralelně XFCE. Oboje jsem rychle zahodil. Ani jedno se nedalo používat. Ono vše fungovalo, to ano. Důležité ale jak. Najednou touchpad už není tak awesome. Podsvícení klávesnice se už nereguluje. Problém s uspáním. Chybí podpora tak vysokého rozlišení. Umět přepínat zvuk mezi Display portem a jackem. A spoustu dalších drobností…

Člověk by ani nevěřil, že ChromeOS je Linux. Popravdě v poslední době zvažuji opuštění Linuxu a přejít na Mac. Proč? Protože už mě štvou neustálé problémy například s připojením externího monitoru/projektoru. Na Macu či Windows jednoduše připojí kabel a vše funguje. Na Linuxu připojím kabel, musím dvakrát restartovat, hledat návod a hrabat se v konzoli. Nebo neexistence použitelného a funkčního grafického rozhraní. Not cool.

Na ChromeOS mi jednoduše vše funguje. Otevřu víko a hned mohu zadávat heslo. Pokud byl notebook úplně vypnut, heslo zadávám po pár sekundách. Připojím kabel od externího monitoru a hned se rozšíří plocha. Připojím fotoaparát a hned mi nabídne naimportovat fotografie. To je cool.

Na ChromeOS mi nic nepřekáží. Nic není navíc. Je tam toho tak akorát. Vypadá hezky. Prostě Chrome s trochu více nabídkami a panelem.

Hardware

Nechme software a pojďme se bavit, proč raději sedím u Chromebooku místo u desktopu? Nad touto otázkou jsem dlouho přemýšlel. Nejprve jsem myslel, protože to je nové a chci to prozkoumat. Poté, protože to je notebook a mohu se kdykoliv přemístit. Oboje je trochu pravdivé, ale hlavní důvod je jinde – displej, klávesnice a touchpad!

Pokud nevíte, Pixel se jmenuje Pixel právě kvůli pixelům. Je jich hodně. Více než u retina displeje. A to je radost dívat se na takový obraz. Navíc je dotykový. Sice mi to občas přijde jako nevýhoda, když mi zrovna někdo vedle mne chce něco ukázat, ale pro takové mapy to je užitečné.

Možná by měl dotykový displej větší smysl, kdyby se nepovedla klávesnice. Například u tabletu ASUS Transformer jsem moc ruce na klávesnici neudržel a spíše jsem matlal po displeji. Zde je to obráceně. Normálně mám problémy se spřátelit s klávesnicemi u notebooků, ale tato mi padla do ruky hned. Jen mě z počátku zarazilo nemožnost regulovat podsvícení klávesnice. Dnes, po tak dlouhé době, už vím proč – nikdy jsem to nepotřeboval. Just working.

Podobně touchpad. Nikdy jsem touchpad nepoužíval, raději jsem připojil myš. Velikost a gesta mi umožní, na co je i myš krátká. Nyní chápu, proč Apple vytvořil externí touchpad.

A vzhled? Vypadá hezky. Stylově. Minimalisticky. Tak akorát. Stejně jako operační systém.

Pokud někoho zajímá výkon, dobrá – zvládne vše, na co jsem si vzpomněl. Jen 4 GB paměti se mi zdálo málo. Ve skutečnosti se to projevilo jako problém pouze při experimentování s XFCE, kde se mi poté neustále něco killovalo pod rukama (protože mi běžela dvě grafická rozhraní).

Celkově

Tuto recenzi jsem začal psát už v červnu. Nespočetně krát jsem ji předělal. Dříve zde bylo více negativních poznatků, které se časem změnily na pozitivní. Lidé stojící za Chromebooky zřejmě vědí, co dělají. Jen uživatelé na něco takového nejsou ještě připraveni. Aspoň já jsem nebyl, i když se mi koncept při uvedení líbil.

Chce to tedy čas a hlavně být internetově pozitivní. Pokud jste pro „mít data na internetu“ skeptický nebo si nechcete udržovat vlastní server, nejste cílovka. Počítače začaly jako konzole k serveru. Poté byla možnost mít celý server v krabici zvané desktop. Dnes se trend vrací zase k serverům. A já to chápu, to je přeci to, co chceme.

Jen ta cena… $1299 bych za něj dobrovolně nedal. Jsem ale rád, že ho mám.

Na závěr si můžete také přečíst moji odpověď na otázku „I’m a Windows baset internet-heavy power user. Should I move to a Chromebook?“