v kategorii Neumíme se hádat. Hádek je u nás jako šafránu.
Například máme pravidlo pouze jedno divadlo za měsíc. Toto pravidlo jsem vymyslel já. Nikoliv z důvodu, abychom žili víc kulturním životem, naopak! Aby se nestávalo, že jsme v divadle častěji než doma a nemusel jsem tak krátit čas mých koníčků. Třeba psaní.
Jeden měsíc jsme už měli divadlem zabraný a vykouklo na mě další. Takové polodivadlo. Zeptal jsem se, zda se to počítá jako divadlo. Lenka mi tónem „tuhle otázku snad ani nemyslíš vážně“ odpověděla, abych si vybral jen jedno z toho. Prý nemohu mít oboje.
Tahle odpověď mi od Lenky neseděla. Nebyla totiž z mého pravidla nadšená. Zkusil jsem se tedy doptal, zda to řekla kvůli mně. Řekla! Tak jsem se optal znovu s dodatkem, jak by to bylo podle ní. Prý by se o divadlo nejednalo a mohlo jít na oboje. No konečně možný zárodek hádky! I tak z toho nic nebylo.
Aspoň do svatby nám to nešlo. Vyšlo to ale hned dva dny po svatbě! Měl jsem hlad, Lenka měla zpoždění, nebrala mi telefon, dveře nešly zvenku otevřít a nepřišla mi pomoct. Tohle stačilo k tomu, abychom na sebe vrčeli na úřadě.
Ponaučení: jezte.
A tip #2: dejte si návod na hádky na ledničku. Když už ten hlad nabere obrátky a jdete ho vyřešit pozdě, je fajn si u toho přečíst pomocné věty. Například:
- Připadám si jako pod palbou kritiky. Můžeš to prosím říct jinak?
- Řekni mi, že mě máš rád/a.
- Můžu to vzít zpátky?
- Pomoz mi se uklidnit prosím.
- Promiň, reagoval jsem dost extrémně.
- Řekni, co slyšíš, že říkám.
- Jak to mohu napravit?
- Za chvíli mě přesvědčíš…
- Dohodněme se, že při řešení zohledníme názory obou.
- V tomhle možná nemám pravdu.
- To je dobrá myšlenka.
- Mám tě rád.
Jít si něco přečíst a papouškovat vypadá sice dost strojeně. Ve skutečnosti to tak jen nevypadá, ono to je strojené. Ale zatím to u nás vždy situaci vyřešilo. Lenka se z toho „čtení jak nákupní seznam“ začala vždy smát a bylo po konfliktu. :-D
P.S.: Uvedený seznam je jen část toho, co nám visí na ledničce. Vše z knihy Sedm principů spokojeného manželství.
kanálu