Nenechte se rušit

cs in life • 3 min read

Přijde mi, že v dnešní době moderní technologie = neustálé rušení. Že vlastně počítače nepracují pro nás, ale naopak nás neustále ruší. Každá aplikace má v sobě spoustu notifikací, aby náhodou něco neuteklo. A nejde pouze o aplikace, ale taky o staré dobré smsky a telefonáty.

V době chytrých telefonů si téměř každý myslí, že když napíše, dostane hned odpověď. A úplně každý si myslí, že je vždy dostupný pro telefonát. Není a nedostane. Doporučil bych všem si přečíst osm rad, jak učinit telefonii radostnější. Osm, ne deset. Body „#5 neposílat idiotskou sms“ a „#6 neposlat sms s otázkou“ mi nepřijdou idiotské. Naopak mi přijdou správné z pohledu rušení a etikety (viz Mobilní etiketa ve Velké knize etikety od Špačka). Optat se smskou či se zeptat, kdy bude člověk dostupný pro telefonát, mi přijde mnohem lepší, než druhou stranu rušit.

Ještě vetší problém jsou však zmíněné aplikace. Otravují nás tak často, až si můžete všímat u lidí, jak automaticky, aniž by telefon pípnul, jdou zkontrolovat stavy na sociálních sítích. Perfektně o tom mluví jeden bloger ve svém blogpostu, proč zrušil jeho účty na sociálních sítích. Příběh o tom, jak dospělá(!) žena střední třídy(!!) 24× shlédla Facebook v osmi minutách, je děsivý.

Děsivý hned ze dvou důvodů: první, že si dokážeme vybudovat takovou závislost. Za druhé, že to dělá hodně lidí a dáváme tak Facebooku velkou moc. Doporučování obsahu je dobrá věc, sám si dělám vlastní systém doporučování obsahu z internetu pro vlastní potřeby. Ale takhle se oddávat jedné službě a vybudovat si navíc závislost opravdu není zdravé.

Navíc tím, že máme v našem telefonu kdekoliv na světě naše přátelé na dosah, jim můžeme kdykoliv napsat. Vlastně si píšeme hodně, ale paradoxně se tím cítíme víc samotní. Protože ve výsledku nemluvíme s lidmi kolem nás. Podívejte se na video Changing the world starts with you (Jay Shetty), ve kterém mluví nejen o tomto paradoxu:

Tedy jsem všechny notifikace vypnul, krom příchozího hovoru. Na Facebooku jsem si zrušil celý feed, abych nic neviděl, i když se podívám. Mám to tak měsíc a vůbec mi nic nechybí. Pociťuji úlevu. Mohu se volněji bavit s lidmi. Je taky aspoň důvod se sejít osobně a nesedět doma (což někdy ani nevím, co to je být doma).

Časem mám v plánu některé sociální sítě úplně zrušit. Ale určitě zůstanu u blogování. Mnoho lidí to neví, ale sociální sítě nejsou jen Facebook a Twitter. Doporučuji vám taky vše povypínat a přesunout se zpět do internetu a reality.





You may also like



Popular from life